Lávdegoddi galgá earenoamážit árvvoštallat váikkuha go válgaortnega ovdáneapmi dasa ahte muhtun sámi guovllut ja giellajoavkkut vuoittáhallet struktuvrralaččat, ja makkár demokráhtalaš váikkuhusat das leat.  

Mandáhtta 

Lávdegoddi galgá, ulbmila rámmaid siskkobealde, ollislaččat ja sorjjasmeahttumit guorahallat Sámedikki válgaortnega, dan vuođul ahte Sámediggi lea álbmotválljen orgána sápmelaččaid várás álgoálbmogin. Lávdegotti bargu galgá addit ollislaš ja strukturerejuvvon máhttovuođu das, movt dálá válgaortnet doaibma ovddasteami, geográfalaš dássetvuođa, gielalaš máŋggabealálašvuođa ja vásihuvvon demokráhtalaš rievttalašvuođa dáfus sámi servodagas. 

Fágalávdegoddi galgá árvvoštallat erenoamážit dálá ortnega ja molssaevttolaš válgaortnegiid dáin čuoggáin:

• Sámi hálddašanguovlluid ja guovlluid, gos leat lulli-, julev- bihtán-, ubmi- ja nuortalašsámi álbmogat, ovddastus Sámedikkis, dán oktavuođas mandáhtajuohku áiggi badjel 
• Mandáhttajuogu ovdáneapmi áiggi mielde, ja váikkuhus das go Lulli-Norgga válgabiirres ja stuorit gávpogiin lea jienastuslohku hirbmadit lassánan 
• Riska bistevaččat massit árbevirolaš sámi guovlluid ovddastusa 
• Leago ortnegis muttágis dássedeaddu geográfalaš gullevašvuođa ja gielalaš máŋggabealatvuođa dáfus, dás maiddái ahte váikkuhago ortnet politihkalaš ovddastusa systemáhtalaš duvdimii 
• Movt demokráhtalaš rievttalašvuohta ja luohttámuš Sámediggái ovddasteaddji orgánan vásihuvvo
• Hehttejitgo láhkamuddemat jienastuslogu dáfus nuorra jienasteddjiid rekruttema 
• Válgabiirriid ja válgabiirriid loguid rievdadeapmi 
• Mandáhttajuohku ja mandáhtaid logut 
• Doaimmat mat unnidit váilevaš ovddasteami, nugo omd. dássenmandáhtta ja vuolimusrádji 
• Árvvoštallat ráji mas galget 30 jienastuslohkui čálihuvvon olbmo vai sáhttá doallat válgadikki čiegus válggaid ja válgaoassálastima dáfus  
• Orrunadreassa gáibádusaid mudden vai sihkkarastá sámiide geat ásset olggobealde Norgga vejolašvuođa jienastit ja oassálastit  
• Evttohusat mat ovddiduvvojedje ovddit sámediggeáigodagas, dán oktavuođas evttohusat mat leat namuhuvvon dievasčoahkkináššis 60/24 Sámedikkeráde tjielggidus válgga ja válggatjadádime birra.

Fágalávdegoddi sáhttá maid ieš váldit ovdan áššiid válgaortnega birra jus dat lea relevánta. Lávdegoddi ii galgga árvvoštallat eará osiid Sámedikki doaimmas go dat mat leat válgaortnegii njuolgut relevánttat, iige galgga meannudit ovttaskas áššiid dahje dihto válgabohtosiid. 

Raporta 

Lávdegoddi galgá gárvet raportta ovdal borgemánu 1.b. 2027  Raporttas galget leat čuovvovaš bealit: 

• Čoahkkáigeassit dálá ortnega ja čájehit dálá hástalusaid guovddášáššiid 
• evttohit ja ákkastallat rievdadanevttohusaid 
• čalmmustahttit lávdegotti evttohusa demokráhtalaš váikkuhusaid 

Raporta galgá hábmet vuođu viidásit politihkalaš meannudeapmái. 

Lávdegotti čoakkádus 

Válgaortnetlávdegoddi lea fágalávdegoddi, man miellahtuin lea nanu fágalaš duogáš ja gelbbolašvuohta. Lávdegottis galget leat čuovvovaš vihtta lahtu:  

• Lávdegotti jođiheaddji: Postdoavttir Ragnhild Elisabeth Nilsson, Bergen Universitehta 
• Dutkanprofessor Mikkel Berg-Nordli, Oslo Metropolitan University 
• Várrerektor Jonas Stein, Norgga Árktalaš Universitehta
• Jurista Line Aimee Kalak, Sámi allaskuvla 
• Seniorráđđeaddi Lars Magne Andreassen, Árran julevsáme guovdásj  

Dievasčoahkkinjođihangoddái addo fápmudus mearridit doaibmamávssu lávdegoddái ásahuvvon bargovugiid ja almmolaš lávdegottiid máksomeriid mielde.  

Dievasčoahkkinjođihangoddái addo fápmudus čađahit dievasmahtti válggaid ja buhttenválggaid dárbbu mielde.

Čállingoddi ja organiseren 

Lávdegotti čállingoddi biddjo Sámedikki hálddahussii ja organiserejuvvo dievasčoahkkinjođihangotti vuollái. Čállingoddi galgá veahkehit lávdegotti fágalaš, hálddahuslaš ja proseassalaš bargguiguin, dasa gusket maid čoahkkingohččumat, áššeráhkkaneamit, dokumeantagieđahallamat ja raporteremat.  

Sámediggi fápmuda dievasčoahkkinjođihangotti doaibmat lávdegotti barggu proseassaeaiggádin, dasa guoská maid ovddasvástádus organiseret, čuovvolit ja sihkkarastit mandáhta čađaheami. Fápmudeapmi dahkko Sámedikki čoahkkinortnega § 9 bustávva h vuođul, man bokte dievasčoahkkinjođihangottis lea ovddasvástádus čađahit bargguid maid dievasčoahkkin lea addán sidjiide.   

Sámediggi bivdá dievasčoahkkinjođihangotti fuolahit ahte sámediggejoavkkut ožžot buori vejolašvuođa buktit mearkkašumiid fágalávdegotti bargui, dan bokte ahte dollet unnimusat ovtta joavkojođiheddjiidčoahkkima mas fágajoavku searvá.