Buot mánáin lea vuoigatvuohta oahppat iežaset giela, muhto sámi mánáide ii leat dat diehttelas. Vai giella seailu, de fertet mii láhčit nuoramus giellageavaheddjiide buriid vejolašvuođaid. Dánne áŋgiruššá Sámediggi sakka sámi mánaidgárddiiguin.
Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna bokte oaidnit mii dáruiduhttima stuorra váikkuhusaid, mii lea dagahan ahte máŋga buolvva leat massán sámegiela. Ollu sámi váhnemat geat dál háliidit addit mánáidasaset dan maid ieža eai goassege ožžon – váibmogiela – dárbbašit veahki ja doarjaga dasa. Maiddái dakkár váhnemat geain lea oalle buorre sámegielgelbbolašvuohta, dárbbašit doarjaga iežaset lagasbirrasis vai sáhttet oahpahit mánáidasaset giela. Dárbbašlaš mánáidgárdefálaldagaid, veahki ja doarjaga haga lagasbirrasis, sáhttá leat "make it or break it" – das lea dadjamuš fievrriduvvo go giella viidáseappot vai jávká go dat.
Danin áŋgiruššat mánáidgárddiiguin ja árra giellaovddidemiin. 2024:s juolludii Sámediggi sullii 26 miljovnna ruvnno sámi mánáidgárddiide. Ruhta manná sámegiela oahpahussii mánáidgárddiin, gelbbolašvuođa- ja ovddidanbargui, nuvttá sámi mánáidgárddiide ja pedagogalaš ávdnasiid ovddideapmái. Min dálá investeremat, hábmejit boahtteáiggi giellaguddiid.
Sámediggi álggahii 2023:s nuvttá sámegielat mánáidgárdeortnega. Ortnet galgá movttiidahttit eanet váhnemiid válljet sámegielat fálaldaga mánáidasaset. Ollu bearrašat fertejit válljet eret báikkálaš mánáidgárddi vai ožžot sámi fálaldaga. Dat dagaha ahte lea guhkit mátkki mánáidgárdái, árgabeaivvis mas jo ovdalaččas leat ollu doaimmat. Dasto giellabargu maiddái gáibida áŋgiruššama muđui maid, ii dušše mánáidgárddis.
Mii oaidnit ahte Sámedikki vuoruheamit doibmet. Ollugat jearahit daid. Leat hui ollugat geat háliidit sámegielat mánáidgárdefálaldaga, ja oaidnit ahte máŋgga sajis leat báikkálaččat vuolggahan sámi mánáidgárddiid ásahemiid. Oslos árvvoštallá suohkan ásahit vel ovtta sámi ossodaga, go dál fálaldagas lea unnán kapasitehta. Mun doaivvun ahte eanet suohkanat čuovvulit dan, erenoamážit guovlluin gos dál ii leat sámegielat fálaldat.
Eará dehálaš oassi Sámedikki nuvttá sámegielat mánáidgárdeortnegis lea ahte mii leat ásahan ovdánahttinšiehtadusaid mánáidgárddiiguin. Dat mearkkaša ahte mánáidgárddit geatnegahttojuvvojit čađahit giellaovddidandoaibmabijuid nana giellamodeallaid vuođul. Ulbmil lea nannet mánáidgárddiid giellabarggu ja addit bargiide buriid reaidduid mánáid giellaovdánahttimii. Sámediggi bagadallá ja čuovvula mánáidgárddiid bargguinis gelbbolašvuođaloktemiin ja kvalitehtaovddidemiin. Bagadallan heivehuvvo mánáidgárddiid báikkálaš dárbbuide.
Mii diehtit dattetge ahte leat hástalusat, erenoamážit go váilot sámegielat pedagogat. Sihkkarastin dihte ahte eanet mánát ožžot vejolašvuođa oahppat ja geavahit sámegiela mánáidgárddis, de ii sáhte Sámediggi duhtat ovtta áidna strategiijai. Mii fertet bargat máŋgga sajis oktanaga. Danin mii áigut vuoruhit stipeanddaid boahttevaš pedagogaide, nuvttá sámi mánáidgárdefálaldaga, ovdánahttit ja nannet mánáidgárdefálaldaga, ja vel rávisolbmuidoahpahusa váhnemiidda geat háliidit nannet mánáideaset gielalaš vuođu ruovttus. Muhto mii dárbbašit maid earáid searvat áŋgiruššamii. Sihke gielddain ja stáhtas lea vejolašvuohta áŋgiruššat – nu ahte láhčet buriid bálkáeavttuid, eambbo barget rekrutteremiin ja čielggasmahttet lágaid.
Dálá lágat leat eahpečielgasat ja dagahit stuorra hástalusaid sámi mánáidgárddiide. Danne lea Sámediggi evttohan ásahit áššedovdijoavkku mii buorida sámi mánáidgárdefálaldaga, ja árvvoštallá rievdadusaid mánáidgárdeláhkii. Dat lea dál čuovvuluvvon jagi 2025 stáhtabušeahtas, ja Sámediggi ja Máhttodepartemeanta barget ovttas joavkku mandáhtain.
Vai gielat seilot, de dárbbašuvvojit ođđa giellageavaheaddjit. Dat mearkkaša ahte oahpahusvuogádat, mii ovdal lei dáruiduhttima reaidu, ferte dál geavahuvvot ealáskahttimii. Giela ferte oahppat, hupmat ja fievrridit viidáseappot. Danin mii áŋgiruššat mánáidgárddiiguin, skuvllaiguin ja rávisolbmuidoahpahusain - mis fertejit leat máŋga strategiija oktanaga vai lihkostuvvat.
Mánná gii máhttá sámegiela lea mávssolaš olles searvevuhtii. Mánát leat sámegiela boahtteáigi.