Eanadoallu sámi guovlluin lea mannan dan guvlui ahte šaddet stuorát doalut, muhto doalut geahppánit, ovdáneapmi lea nugo muđui riikkas - muhto suvgen lea leamaš stuorát davvin. NIBIO logut čájehit ahte doallolohku lea njiedjan Romssas 27 proseantta ja Finnmárkkus 21 proseantta áigodagas 2009 – 2018. Riikadásis lei njiedjan dušše 18 proseantta. Muhto dat mii lea buorre lea go buvttadeapmi ii leat njiedjan eanet go 6 proseantta davimus guovlluin vaikko doallolohku lea njiedjan. Sámediggi lea fuolas das go doallolohku lea njiedjamin. Eanadoallobirrasat ja fágabirrasat sámi guovlluin vátnot dađistaga, ja das sáhttet leat negatiivvalaš váikkuhusat ovttasbargui doaluid gaskka. Bálvalusat main eanadoallu lea sorjavaš divrot dan geažil go eai báze šat nu ollu doalut maid gaskka juohkit goluid. Čájeha juo ahte šibitdoavttirbálvalusat leat divron doaresbeale báikkiin.

Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka (NSR) Kenneth Hætta Sámedikki cealkámušas eanadoallošiehtadallamiidda, maid Sámedikki dievasčoahkkin galgá meannudit dán njukčamánus, leat mii deattuhan ahte riikka eanadoallopolitihkka galgá leat guhkes áigásaš, ja ahte dat lea dál deaŧaleappot go goassige ovdal. Ođđa náveha galgá sáhttit geavahit 20 – 30 jagi ovddas guvlui, go lea deaŧalaš maiddái ahte doallit dihtet guđe lágan ekonomalaš eavttuid sii sáhttet vuordit boahtteáiggis ja makkár einnostahttivuohta lea ráđđehusa eanadoallopolitihkas.
Sámediggi oaidná ahte sámi guovlluin leat stuorra vejolašvuođat šaddat iešbirgejeaddjin iežaset eanadoallogálvvuiguin. Dál lea nu ahte lábbábiergobuvttadeapmi sihke Romssas ja Finnmárkkus lea menddo unni, go fas muđui riikkas lea badjelmeare buvttadeapmi. Buvttadeaddjit davvin gártet maiddái máksit dan badjelmeare buvttadeami ovddas mii muđui lea riikkas. Mii livččiimet sáhttán gokčat dán vuolláibáhcaga ja dieinna lágiin lasihit lábbábierggu buvttadeami davvin. Mii oaidnit maiddái stuorra vejolašvuođa buvttadit eanet ruoná vuogi mielde, sihke danne go gávdnojit areálat ja danne go lieggaset dálkkádat addá oiddoleappot diliid dán lágan buvttadeapmái. Borramušgálvvuid reidemis lea maiddái stuorra árvoháhkanvejolašvuohta báikkálaš márkaniidda, main lea duhtatkeahtes dárbu lagaš ja báikkálaččat buvttaduvvon biepmu ektui.

Eanadoallu sámi guovlluin lea hájilassii stuorra guovlluin ja doaluid gaskka leat guhkes gaskkat. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš ahte dát doaimmat leat govttolaš lahka doaluid. TINE dagai deaŧalaš mearrádusa ođđajagimánus, go mearridii bisuhit doaimma Deanu ja Álttá meieriijain. Dieinna lágiin váikkuhit dat maiddái barggolašvuođa distrivttain. Viidáset reiden distrivttain lea buorre distriktapolitihkka, mii sihkkarastá báikkálaš árvoháhkama ja lagaš biepmu. Dat addá maiddái sihkkareappo biebmoválmmasvuođa ja varas gálvvuin šaddá dávjá buoret kvalitehta daid ektui mat fievrriduvvojit guhkes mátkkiid. Oanehis mátki njuovahagaide sihkkarastá maiddái buori elliidčálggu fievrridettiin. Biebmogálvoráidduid stivrejit ollu biebmogálvorávnnjit Norggas, dan oinniimet mii maŋimusat Nortura áššis mii áigu heaittihit márfe- ja biergodáigebuvttadeami Davvi-Norggas máttás guvlui ođđajagimánus. Stuorra biebmogálvoráidduin leat biebmogálvovuorkkát máddin, ja oaivvildit ahte lea hálbbit viežžat biebmogálvvuid guovddáš rájus dan sadjái go ollu smávva rájuin. Sámediggi lea fuolas go biebmobuvttadeapmi sirdojuvvo eret riikaoasis danne go dat addá maiddái hui eahpeoiddolaš váikkuhusaid: šaddá váddáseappot ákkastit ealli eanadoalu hárrái Davvi-Norggas. Ii ge maid leat ceavzilvuođa jurdda ii servodatekonomalaččat iige birrasa dáfus geasehit buot varas ávdnasiid máttás báhkkema, merkema várás, ja de geasehit daid fas davás. Go bisuhat joatkkareidema davvin, de sihkkarastojuvvo báikkálaš biebmogálvobuvttadeapmi ja lassin movttiidahttit earáid ovddidit ođđa buktagiid main lea ávki olles riikii.