Sámediggeráđđi evttoha historjjálaš sámegieláŋgiruššama reviderejuvvon sámediggebušeahtas mii galgá meannuduvvot njukčamánus. Mii háliidit nannet giela buoret stipeandaortnegiiguin, eanet resurssaiguin oahpponeavvuide ja nana lasáhusain sámi giellaguovddážiidda.
Eanet stipeanda vai sihkkarastá eanet sámegielat fágaolbmuid
Vai šaddá eanet geasuheaddjin váldit sámegiel oahpaheaddjeoahpu ja mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu dahje lohkat sámegiela, evttohit mii lasihit stipeanddaid dáidda oahpuide, ja sámegielohppiide joatkkaskuvllain. Oppalaččat lasihit stipeanddaid 3,5 miljovnna ruvnnuin. Dát mearkkaša ahte juohke studentii máksojuvvo eanet stipeanda go dán jagi ohcamat meannuduvvojit njukčamánus.
Lea stuorra dárbu sámegielat fágaolbmuide, erenoamážit skuvllain ja mánáidgárddiin. Muhto dušše stipeanda ii leat doarvái čoavdit dán hástalusa. Sámegielat oahpaheddjiid ja fágaolbmuid rekruteren gáibida stuorát áŋgiruššama. Sámediggi bargá aktiivvalaččat oažžut eanebuid válljet alit oahpu mas lea sámegiella, muhto mii dárbbašit ahte maiddái oahpahusásahusat ja bargoaddit servet dán bargui.
Danne lean mun sámediggeráđđin vuolggahan ovttasbarggu alit oahppoásahusaiguin oktasaš rekrutterenbarggu hárrái. Háliidan maiddái oažžut sámi giellahálddašan- suohkaniid mielde dán bargui. Mánáidgárddiid ja skuvllaid eaiggádin lea sis erenoamáš ovddasvástádus láhčit dili ja rekrutteret fágaolbmuid geain lea sámi giellagelbbolašvuohta. Dát mearkkaša maiddái dahkat daid virggiid eanet geasuheaddjin, ovdamearkka dihte buoret bálkáeavttuiguin ja buriid bargoeavttuiguin. Almmá dákkár doaibmabijuid haga lea balahahtti ahte gelbbolaš fágaolbmot válljejit eret suohkaniid virggiid. Danne mii fertet ovttas loktet ovdan daid vejolašvuođaid mat sis leat geain lea fága- ja sámegielgelbbolašvuohta.
Buoret oahpponeavvut vai oahpahus šaddá buoret
Jus sámi oahppit galget oažžut seamma buriid oahppaneavttuid go eará oahppit, de fertejit sii oažžut áigeguovdilis ja relevánta oahpponeavvuid. Sámi oahpaheddjiin lea stuorra servodatbargu, muhto sis leat dávjá vátna resurssat ja skuvlajođiheddjiin ja eaiggádiin lea unnán ipmárdus dan birra mii gáibiduvvo addit buori sámegieloahpahusa.
Buorit oahpponeavvut leat buori oahppama eaktun. Danne mii evttohit lasihit juolludemiid oahpponeavvuid buvttadeapmái 3 miljovnna ruvnnuin. Lea ain stuorra hástalus ahte váilot ođasmahtton oahpponeavvut olu fágain, ja danne leat oahpponeavvut vuoruhuvvon mu barggus Sámediggeráđđin.
Historjjálaš sámi giellaguovddášáŋgiruššan
Lassin mánáidgárddiide ja skuvllaide, de lea sámi giellaguovddážiid doaibma dat guovdileamos giellabargu min servodagas. Leat dat geat lágidit vuosttašceahkkekurssaid sámegielas sidjiide geat háliidit oahppat sámegiela. Ja erenoamážit ráhkadit sii deaivvadanbáikkiid buot ahkásaš olbmuide gos besset sámástit.
Danne mii árvalit historjjálaš áŋgiruššama giellaguovddážiidda, mii lea 10 miljovnna ruvdnosaš lassáneapmi. Dát mearkkaša ahte mii addit 20 giellaguovddážiidda 500 000 ruvdnosaš lassijuolludusa jahkái 2025, ja mii áigut lasihit juolludusa 800 000 ruvdnui 2026 rájes. Dat addá liige giellabargosajiid Unjárggas, Deanus, Kárášjogas, Porsáŋggus, Guovdageainnus, Álttás, Návuonas, Gáivuonas, Omasvuonas, Romssas, Loabágis, Dielddanuoris, Suorttás, Hápmiris, Bådådjos, Aarportes, Raavrhvijhkes, Snåases, Plassjes ja Osloves. Máŋggas dáin leat giellaguovddážat maid suohkanat eaiggáduššet ja mat leat mielde suohkaniid giellaáŋgiruššamis.
Mii háliidit vel eanet dákkár giellaguovddážiid guovlluin mat leat garrasit dáruiduhtton. Danne mii lasihit suohkaniid ja earáid vejolašvuođa ohcat doarjaga giellaguovddážiid ásaheapmái, go mii nannet gielladoaibmabidjoortnega 1,2 miljovnna ruvnnuin. Mii leat juo addán prošeaktadoarjaga giellaguovddážiid ásahemiide Málatvuomis, Ivgus ja Hámmerfeasttas.
Giellaealáskahttin gáibida guhkesáigásaš áŋgiruššama
Investeremiin maid mii dahkat odne, leat bohtosat boahtteáigái. Danne leat dat 18,2 miljovnna ruvnno maid mii evttohit gillii, rekrutteremii ja oahpahussii dehálaččat min servodaga joatkevaš giellaovdáneapmái. Giella ii seaillo iešheanalaččat - dat gáibida vuogádatlaš áŋgiruššama ja guhkes áiggi áŋgiruššama.