Dál bivdit ahte Finnmárkku buohcceviessu HF ja Davvi Dearvvašvuohta RHF doahttalit ahte ráđđehus lea čielggadanbarggu bidjan johtui Sámi klinihka boahtteáiggi hárrái – ja ahte buot klinihkalaš spesialistavirggit ráfáidahttojuvvojit dasságo raporta lea loahpalaččat meannuduvvon.
Finnmárkku buohcceviessu ja Davvi Dearvvašvuohta čujuhit dasa ahte Sámi klinihkka lea ožžon 11 ođđa virggiid. Go dáid virggiid geahčada dárkilat čájehuvvo almmatge ahte áibbas moadde dáin leat klinihkalaš spesialistavirggit – ja ii ovttage dáid virggiide leat sámegielhálli spesialista virgáduvvon. Stuorra eanetlohku dáiguin leat hálddahuslaš dahje nationála doaimmat mat eai nanne klinihkalaš fálaldagaid Sámi klinihkas. Lohku neaktá lassánemiid, muhto mii oaivvildat ahte geavatlaččat fálaldat goariduvvo.
Maŋŋilgo 30 jagi lea leamašan stabiila ja gielalaččat heivehuvvon liikedoavtterfálaldat Kárášjogas, de ii ođasmahttojuvvon šiehtadus sámegielhálli liikedoaktáriin. Dál ii leat virgáduvvon ođđa liikedoavttir Kárášjogas. Dan sadjái čujuhit hoavddaid bealis guovtti liikedoaktáriidda gea leaba stationerejuvvon Áltái. Dáin rievdadusa čilgejit lea “ođđasit heiveheapmi”, ja loahpa loahpas gártá ášši ahte dássedit bušeahtaid.
Dát ii leat teknihkalaš válljen. Dát lea politihkalaš geaidnoválljen Dan sadjái go sámegielhálli spesialisttain joatkit doaibmi fálaldaga, válljejit hoavddat viežžat doaktáriid Tromssas – geain lea stašuvdna Álttás – almmá giella- ja kulturgealbogáibádusaid haga. Dá lea doaba ođđasit heiveheapmi dušše čábbásat vuohki dadjat goarideapmi.
ILO-konvenšuvnna nr. 169, sámelága ja buhcciidvuoigatvuođalága bokte lea sámi buhcciin vuoigatvuohta heivehuvvon dearvvašvuođabálvalusaide. Dát gáibida eanet go dulkabálvalusa ja čalmmustit sámi álbmotbeaivvi. Dát gáibida aktiiva rekrutterema ja doalahit sámegielhálli fágaolbmuid.
Dađibahábut lea midjiide boahtán dihtosii ahte sámegielhálli spesialisttaide ii leat fállojuvvon virgi, dahje leat válljen heaitit go váilo fágalaš ja organisatoralaš doarjja. Váilot plánat doaktáriidda spesialiserenjoatkagiidda, fágalaš bagadallamiidda ja rekrutteremiidda juo studeantadásis.
Ovttas bivdit mii dál Sámi klinihka fálaldaga duohta suddjema. Duođalaš suddjen sisttisdoallá dan ahte ollislaš sámegielat spesialistafálaldat ii bieđgan. Dalle ii doala diktit bušeahta ja bálkkáid čuohpakeahttá. Mii dáhpáhuvvá bálkáruđain go virggiide ii virgáduvvo oktage, dahje go klinihkka váldo mielde ođđasitorganiserenplánaide váikko dohko lea politihkalaččat spiehkastuvvon?
Mii oaidnit dál juo mo Sámi klinihkka gessojuvvo struktuvrraide ja logihkaide mat gusket olles ásahussii – seammás go daddjo ahte dat ii dáhpáhuva. Dat lea dohkketmeahttun. Dát goarida sihke luohttámuša ja sámi buhcciid vuoigatvuođaid.
Ahte Sámi klinihkka gávdno, lea boađus sámi álbmoga 40-50 jagi badjel rahčamušaid oažžut dearvvašvuođafálaldaga iežaset gillii ja iežaset kultuvrrain, ja ahte sámi dearvvašvuođabargit leat máđolaččat rahčan. Nuppiin sániiguin dadjon lea fálaldat ollu stuorát go hálddahuslaš muddemat mat dahkkojuvvojit báikkálaš dearvvašvuođaásahusain.
Lea čielggas ahte dálá organiserema vuođul ii šatta Sámi klinihkka suddjejuvvot, ovdánahttojuvvot iige huksejuvvot nationála sámi dearvvašvuođa fápmoguovddážiin. Danne leat sihke Sámediggi ja Sámiid doaktáriid searvi čielgasat dan alde go mii gáibidat eará organiserema. Finnmárkku buohcceviessu berre luvvejuvvot noađis hálddašit dearvvašvuođafálaldagaid olles sámi álbmogii. Iige sámeálbmot obanassiige leat sidjiide addán diekkár legitimitehta.
Mii sávvat bures boahtin čielggadeapmái mo Norga áigu čuovvut álgoálbmotvuoigatvuođaid spesialistadearvvašvuođabálvalusain, man dearvvašvuođa- ja fuolahusministtar lea lohpidan galgá álggahuvvot ovdal geasi. Sii fertejit duođas veardidit sirdit Sámi klinihka eret Finnmárkku buohcceviesus Davvi Dearvvašvuohta RHFii dahje eará hálddahusdássái main lea doarvái áddejupmi álgoálbmotdearvvašvuhtii. Dan botta ferte mearriduvvot gaskaboddosaš ráfáidahttin, gos ovttage virggi dahje fálaldaga sáhttet sirdit, vuolidit dahje ođđasitorganiseret.
Jos ii Finnmárkku buohcceviessu iige Davvi Dearvvašvuohta – geat leat ožžon Dearvvasvuođa- ja fuolahusdepartemeanttas delegerejuvvon ovddasvástádusa sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusain – ieža eai nagot sihkkarastit dán ráfáidahttima, ferte ministtar ieš aktiivvalaččat váldit ášši iežas ala – amas dat maid máŋgalogi jagi leat huksen bajás, ii moallanP min čalmmiid ovddas.
Sáddejeaddjit:
- Runar Myrnes Balto, sámediggeráđđi (NSR)
- Jonill Fjellheim Knapp, Sámi doaktáriid searvvi jođiheaddji
- Váldodoaktárat Sámi klinihkas