Statnett ákkastallan buot 420kV- fápmolinnjáide Finnmárkkus lea vuođđuduvvon erenoamážit ođđa ealáhusovdánahttimii ja fápmogáibideaddji huksemiid geažil, danne go vurdet bieggafápmoindustriija ahtanuššat. Sámediggeráđđi háliida deattuhit ahte álbmotriekti lea gustovaš buot sisabahkkenáššiin.

Statnett SA lea ohcan NVE:s konsešuvnna hukset máŋga stuorra fápmolinjjá Finnmárkkus. Dát leat 420kV fápmolinjját Skáiddis ja dát jotket Hámmárfestii, Áttánjohkii ja Sáttovárrái.  Dákkár stuorra areálagáržžidemiid dihte lea Sámediggeráđđi ovddidan ášši geassemánu dievasčoahkkimii ja das šaddá sáhkan prinsihpain das mo fuolahit  sámi vuoigatvuođaguddiid go fápmolinjjáid plánejit hukset sámi guovlluide.

Sámediggeráđđi dohkkeha ahte ferte gávdnot dorvvolaš mearri elrávnnji, muhto oaivvilda seammás ahte ovddidit ealáhusgárgedeami mii dárbbaša ollu fámu ii galgga čuohcat sámi boazodili ja meahcásteami luondduvuđđui.   

Go lea sáhka bieggafápmorusttegiid hukset nannámii, de leat čielgasit cealkán ahte vuosttildat visot gáržžidemiid maid bieggafápmohuksen dagaha sámi guovlluin, nu mearridii dievasčoahkkin 2020:s.

Sihke álbmotriekti ja norgga láhka cealká ahte sámi beroštumit ja vuoigatvuođaguoddit galgá addot vejolašvuohta oassálastit mearrádusproseassain mo geavahit sin árbevirolaš guovlluid.   Sámi beroštumit maidda njuolga čuhcet gáržžideamit, singuin galgá konsulteret dainna ulbmilin ahte oažžut  friija, dieđihuvvon miehtama plánejuvvon doaimmaide ja mearrádusaide. 

Sámi kulturmuittuid,  kulturmuitolága mearrádusaid mielde, maid galget guorahallat vuđolaččat ovdal go doaimmaid bidjet johtui. 

Sámediggeráđđi diehtá ahte ollu boazodoalloorohagat leat kritihkalaččat gáržžidemiide váikkuhusaid geažil, muhto maiddái lassiváikkuhusaid geažil ja danne go dát goaridit sin vel dakkár dilis mas leat jo gáržžohallan. Fápmolinjjáid huksen maid čuohcá meahcceávkkástallamii ja eanadoalu guohtoneatnamiidda.  

Min oainnu mielde lea ohcamušaid máhttovuođđu váilevaš danne go dat ii válde vuhtii  sámi árbevirolaš- ja vásáhusdieđuid. Dađibahábut eai leat sámi meahcceávkkástallamii ráhkadan váikkuhusguorahallama, vaikko gáržžideapmi áibbas čielgasit čuohcá dasa.  

Sámediggeráđi mielas lea deaŧalaš geahččat mo gáržžideamit ollásit čuhcet, oktan daid gáržžidemiiguin mat jo leat seamma guovlluin.  Sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallima luondduvuđđosii čuozašii dát garrasit, danne go boazodoallu ja sávzadoallu gáržžohallet, ja go meahcástallanguovllut ja kulturduovdagat gáržot.  

Dát sáhttá rihkkut sámi kultuvrra ja ealáhusbarggu álbmotrievttalaš suddjema. Muhtumiid ovdáneapmi ii galgga čuohcat earáide ja dálá geavaheapmái. Areálavuođđu lea eaktun bisuhit sámegiela, kultuvrra ja árbevieruid, ja ovdánahttit sámi ealáhusaid.  Ollisiidda lea luonddu hui divrra ja das lea stuorra árvun ássanmoktii ja loaktimii.

Lea dehálaš ahte sámedikki dievasčoahkkin árrat cealká makkár álbmotrievttalaš rámmat fertejit leat vuođđun ovdánahttit min servodagaid. Prinsihpat mat gusket 420 kV fápmolinjjáide sámi guovlluin,  šaddet dehálaš vuođđun Sámedikki posišuvdnii viidásat proseassas. 

Vuorddán dehálaš ja miellagiddevaš digaštallama.