Majestehta Gonagas Harald, Gonagaslaš Allavuohta Ruvdnoprinsa Haakon, gudnejahtton sámediggepresideanttat ja ságadoalli, Stuorradikki vuosttaš várrepresideanta, stáhtaráđi, Alimusrievttijustitiarius, sámediggeáirasat, ráhkis buot bovdejuvvon guossit: munnje lea dievasčoahkkinjođiheaddjin stuorra illun ja gudnin sávvat didjiide buresboahtima 9. Sámedikki allaáiggálaš rahpamii.
Earenoamáš ilolaš lea sávvat buresboahtima deike ruovttoluotta dievasčoahkkinlatnjii, dál go guhkkit áiggi leat vásihan garra ráddjemiid ja njoammuneastadandoaibmabijuid. Pandemiija ii leat nohkan, muhto midjiide eanaš olbmuide lea árgabeaivi máhccagoahtán fas dábálaš dillái. Mii sáhttit fas dearvvahit guđet guimmiid, ja buorrestit buriid bargoguimmiid ja skihpáriid odne dán stuorra beaivvi. Ávvudan maid go dál beasan sávvat Sámi ruoŧa- ja suomabeale bargoguimmiide buresboahtima. Sámi álbmot gohčoda iežas rájakeahtes álbmogin, muhto pandemiija áigodagas de šadde ráját hehttehussan min álbmogii. Stáhtaráját ja stáhtaid iešguđetlágan vuohki gieđahallat Covid 19, lea dagahan midjiide váttisin rájáid rastá ovttas doaibmat ja hehtten sámi ovttasbarggu, sámi ealáhusaid doaibmamis, ja sámi kulturdoaimmaid. Davviriikkalaš stáhtat galggašedje gulaskuddat Norgga, Ruoŧa ja Suoma Sámedikkiiguin ja sihtat sin rávvet ja buktit cealkámušaid mo čoavdit dili ja jávkadit dákkár rádjahehttehusaid boahtteáiggis.
Sámedikki bealis lean maid ilus go Majestehta Gonagas Harald lea deike boahtán almmolaččat rahpat ovccát Sámedikki. Go Gonagas ja Ruvdnoprinsa Haakon leaba dás dál, de dat maid muitala man buorre oktavuohta lea gonagasviesu ja sámi álbmoga gaskkas. Gonagasviesu áŋgiruššan mearkkaša hui ollu sámi servodahkii. Sámediggi ovddasta sámi demokratiija, mas galgá seamma lunddolaš sadji nationála searvevuođas go dáru demokratiijas.
Dađe bahát leat dán jagi sámediggeválggain vásihan ahte lea ain guhkká ovdal go joavdat dan rádjai. Mii leat vásihan stuorra hástalusaid válggas maidda mii ieža eat leat basttán maidege dahkat, muhto maiddái eará praktihkalaš dilálašvuođaid maid mii sáhttit buoridit ja mii lea min ovddasvástádus. Sámediggi fuobmái duođalaš meattáhusaid ja váilevašvuođaid sámi jienastuslogus ovdalaš válgga, mii vissásit lea vuorjan ja dagahan eahpesihkarvuođa. Listtuid ja bellodagaid prográmmaid sáddedettiin šadde váttisvuođat. Jáhkán ollugat mis maid livčče sávvan ahte válgaboađus livččii čielgan árabut. Ja ain lea nu ahte Sámediggeválggas ráhkadit eanaš dušše sámi mediat áššiid, ja dušše duollet dálle ráhkadit nationála ođasmediat áššiid dás. Dát šaddá demokráhtalaš váttisvuohtan riikkas gos sámi gullevaš áššiin galggašii leahkit seamma árvu ja leahkit seamma dásis go dáru gullevaš áššiin. Dáid hástalusaid galggašeimmet mii suokkardallat ja geahččalit čoavdit.
Vaikko sámi jienastuslohku stuorru jagis jahkái, de mii eat vásit ahte válgaoasálastit lassánit. Earenoamážit nuoraid gaskkas leat ollugat geat eai oasálaste válggain. Dát lea hástalussan sihke sámi ja norgga demokratiijai, namalassii nuorra olbmuid beroštahttit. Makkár ambišuvnnat leat mis ja maid sávvat mii sámi álbmogii? Mo galgat buoremusat sámediggeválgga čoavdit boahtteáiggis Ja mo galgat nuorra jienasteddjiid olahit, nuorat han leat min boahtteáigi. Dát leat stuorra ja váttis gažaldagat maidda ii leat oktageardánis vástádus. Dát šaddet Sámedikki dievasčoahkkima boahtte áigodaga suokkardallan áššin.
Ráhkis Sámediggeáirasat, háliidan sávvat lihku didjiide válgii ja otná beaivái ja daid stuorra bargguide mat vurdet. Dii vissásit dovdabehtet máŋgga lágan dovdduid dákkár beaivvi, sihke vuollegašvuođa ja giitevašvuođa luohttámuša ovddas maid sámi álbmot lea didjiide addán, muhto maiddái optimisma, áŋgirvuođa, movtta ja vuordámušaid dan bargui mii vuordá. Lihkku didjiide geat lehpet ođđasit ožžon luohttámuša, ja sávan liekkus buresboahtima didjiide geat leat áirrasin vuosttaš gearddi. Váldet mielde dáid dovdduid, sihke optimismma ja movtta, bargoset boahtte njeallje jagi. Gártet beaivvit go dii dárbbašehpet roggat dáid návccaid, go fertet leahkit roahkkat go lea minoriteahta jietna.
Min álbmot ferte dávjá leahkit duostil ja roastil ja leat šaddan ollu gierdat. Mii oaidnit ahte šaddá dađistaga garraseabbo digaštallan dilálašvuohta sámi áššiid digaštaladettiin, dáid áššiid dihte cielahit, áitet ja vealahit sápmelaččaid. Sáhttá váikkuhit garrasit sámi servodatdigaštallamii jus okta bealli beassá čuorvut jitnosit, seammás go nubbi bealli jávohuvvá go eai nagot šat bissut digaštallamis. Mii leat fuolastuvvan go smiehttat makkár dát sáhttá vahágahttit earenoamážit boahtte buolvva. Mii, geat ovddastat sámi álbmotválljejuvvon orgána, mis lea ovddasvástádus cealkit ahte dát ii leat dohkkehahtti, muhto dát ovddasvástádus ii leat dušše min.
Duohtavuođa ja seanadankommišuvnna ásaheapmi lea leamaš hui dehálaš áššin Sámediggái ovddit áigodagaid ja dán áigodaga galgá kommišuvdna geiget raporttas Stuorradiggái. Maiddái cealkinfriddjavuođakommišuvdna geige barggus stuorradiggái. Goappašagat kommišuvnna lea dán rádjai gullan sámi servodaga lahtuid muitaleame iežaset vásáhusain, sii muitalit mo leat sámiid cielahan ja vealahan. Sámediggi vuordá ahte dát šaddá fáddán dáid raporttain, ja háliida danne ávžžuhit sihke Stuorradikki ja ráđđehusa guldalit sámi servodaga muitalusaid.
Sámi álbmoga dárbbut ja višuvnnat boahtteáigái, ja dálá hástalusaid čovdosat, daid fertet ieža defineret. Mis lea riekti álbmogin defineret boahtteáigámet. Dasa gullá maid ahte mii fertet dovddahit ahte bargu lea gitta das ahte mis lea buorre ja goabbatbeallásaš ovttasbargu dáru eiseválddiiguin. Lea hui suohtas ođđa áigodaga álgit mas sámi-dáru ovttasbargu lea vel stargasat ja julggaštuvvon láhka nannejuvvon konsulterengeatnegasvuođain mii guoská buot dáža eiseváldedásiide. Dán mearridii Stuorradiggi árabut dán jagi, ja dalle lei doarespolitihkalaš ovttamielalašvuohta Sámedikkis. Konsultašuvnnat sihkkarastet ahte sámi oainnut šaddet oassin mearrádusproseassain, ja dalle buorrána mearridanvuođđu. Dát lea buohkaide buorrin.
Dáid sániiguin sávan mun buohkaide buresboahtima Sámedikki rahpamii.
Ođđasit válljejuvvon ja fas válljejuvvon áirasiidda sávan mun buresboahtima dehálaš doibmii.
Ipmil buressivdnidehkos Gonagasa.