Buorit olbmot.

Buot ovddemus giittán go lean beassan boahtit deike almmolaččat rahpat dán jagi Giellavahku.

Viimmat lea fas Giellavahkku, ja šaddá somá oaidnit sámegielaid eambbo oidnosis almmolašvuođas go dábálaččat.

Giellavahkku lea šaddan jahkásaš dáhpáhussan masa mii illudat juohke čavčča. Dat lea vahkku go beassat ávvudit ja čájehit iežamet čáppa sámi gielaid ja kultuvrra.

Giellavahkku lágiduvvui vuohččan jagis 2019, ja gullá Sámedikki giellastrategiijai – Giellaloktemii, man ulbmil lea nannet sámegielaid árvvu ja stáhtusa almmolašvuođas, ja maiddái buoridit máhtu sámi gielaid ja kultuvrra birra. Justa dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot miehtá, ja dan láhkai nannet min čáppa váibmogielaid saji servvodagas.

Dál lea guđát jahki go Giellavahkku lágiduvvo, ja guđát jahki go mii, ovttas Ruoŧa ja Suoma beale Sámedikkiiguin, ávžžuhit ovttaskas olbmuid ja priváhta ja almmolaš aktevrraid oainnusmahttit sámegielaid iešguđet láhkai.

Lea somá oaidnit ahte sámegielaid sáhttá čájehit nu máŋgga láhkai. Buvvdas, Bådåddjos, oaidnit ahte dán vahkus leat ollu iešguđetlágan doalut. Girjjálašvuohta, juoigan, iešguđetlágan doaimmat, seminárat ja logaldallamat. Lea buorre oaidnit ahte leat ollu sámi doalut.

Dáppe Buvvdas, Bådåddjos, leat Bodø2024 olis lágiduvvon ollu doaimmat, ja mii oaidnit ahte sámevuohta lea dán jagi váldán sajis Buvvdas, Bådåddjos. Ja nu go gullen sámediggeráđi Mikkel Eskila dadjame sáhkavuorustis goađi rahpamis: “mii diehtit ahte sámi dáidda lea bohciidahttán digaštallama, ja loahpa loahpas jáhkán ahte dat digaštallan lea buorre”.

Giellabarggu olis háliidan erenoamážit namuhit Giellabiellje-konferánssa, mii lágiduvvui dáppe Stormenis geassemánus. Dohko čoahkkanedje miehtá Sámi nuorat hállat sámegielaid boahtteáiggi birra ja mo mii sáhttit atnit teknologiija ávkin nu ahte sámegielat eambbo geavahuvvojit boahttevuođas.

Sámediggi bargá sámegielaiguin iešguđet dásiin, ja ligge váimmu oaidnit mo mii iešguđet láhkai leat nagodan oainnusmahttit sámegielaid sihke báikkálaččat, riikka dásis ja maiddái riikkarájáid rastá.

Háliidan erenoamážit giittit min ovccinuppelohkái giellaguovddáža Norgga beale, earret eará Stoarmmo sáme guovdásja, mii juohke jagi lokte ja bargá sámegielaid ovdii iežaset báikegottis.

Giellavahkku orru šaddagoahtán lunddolaš vahkkun min eallimis. Juohke jagi, njealljelogigoalmmát vahkus, mii ovttas áŋgiruššat dan ovdii ahte sámegielat oidnojit almmolašvuođas. Ovttas mii – priváhta olbmot, báikkálaš servvodagat, priváhta ja almmolaš aktevrrat, bidjat návccaid dán deaŧalaš bargui.

Dál mii fas levget sámi leavggain ja hervet servvodaga sámegielaiguin. Dán vahku galget buohkat beassat oaidnit sámegielaid iežaset birrasis miehtá Sámi, ja mii galgat leat rámis gielaideamet dihtii.

Mun ávžžuhan ahte dán vahkus mii buohkat oahpahit ovtta dahje moadde sámegiel sáni olbmuide geaiguin mii deaivvadat. Máhttu ja diehtu sámegielaid birra buoridit áddejumi ja dohkkeheami, ja dat duddjo lieggasat servvodaga.

Dáiguin sániiguin sávan Sámedikki bealis buori Giellavahku buohkaide.