Dearvvuođaiguin sávan Sámediggái bures boahtima ovddasvásttolaš doibmii ja sávan ahte dat boađášii ávkin sámi álbmogii ja min váhneneatnamii.

Norga lea seamma láhkai go máilbmi muđuige maŋimus áiggi vásihan stuorra eahpádusdiliid.

Korona-pandemiija lea čuohcan min árgabeaivái ja ráddjen min eallimiid. Danne mii odne erenoamáš iluin sáhttit deaivvadit ja čalmmustahttit Sámedikki ovccát rahpama.

Sámiide leat giddejuvvon riikaráját dahkan váttisin deaivvadit ovttasbargui áššiiguin main lea oktasaš beroštus.

Ollugiin leat maid lagaš fuolkkit ja ustibat geaid dii ehpet leat beassan deaivat.

Mii leat lihkolaččat vásihit ahte mii dál leat beassagoahtán ovddeš buori dillái.

***

Mii vásihit dál dađistaga eanet ovdamearkkaid mat duođaštit ahte dálkkádat lea rievdamin.

Dálkkádatrievdamat čuhcet erenoamáš garrasit árktalaš guovlluide ja álgoálbmogiidda.

Sámit geat barget árbevirolaš luondduvuđot ealáhusain, vásihit ahte eavttut leat rievdamin.

Jagi 2020 dálvi ja giđđa duođaštedje ahte boazodoallu lea erenoamáš rašši, bivvaliid, buollašiid ja ollu muohttaga ja jieŋa geažil.

Boazodoalloservodat ražai garrasit elliideaset gádjumiin.

***

Ollu sámit leat dovddahan sámevaši ja psyhkalaš ja fysalaš veahkaválddi vásiheami.

Dakkár vásáhusaid dovddaheapmi gáibida stuorra roahkkatvuođa ja nanusvuođa.

Aiddo fal danne galgat mii čájehit vuollegašvuođa ja árvvusatnima sihke sidjiide geat muitalit, ja sidjiide geat eai vállje muitalit.

Buohkain lea vuoigatvuohta oažžut fitnolaš veahki erenoamáš lossadit čuohcci eallindiliin.

***

Statistihkka čájeha vuorji gova sámi gielddaid ovdáneamis: Olmmošlohku njiedjá, ja ollu nuorat eai máhca ruovttubáikái maŋŋá oahpu gazzama.

Árbevirolaš sámi ealáhusat leat dehálaš giella- ja kulturguoddit ja leat mearrideaddji dehálaččat sámi servodagaide.

Seammás lea dárbu jurddašit viidábut. Bargosajiid stuorát máŋggabealatvuohta váikkuha eanet árvoháhkamii, hutkáivuhtii ja ođđa áššiid gávnnahannávccaide.

Máhtu ja dutkama bokte ásahuvvo vuođđu ođđa bargguide.

Sihke Sámi allaskuvla, UiT Norgga árktalaš universitehta ja Davvi universitehta fállet buohkaide dakkár oahpu mii lea sámi servodagaid boahtteáigái ávkin ja heivvolaš.

Sámediggi hálddaša váikkuhangaskaomiid main leat buorit váikkuhusat sámi báikkálaš servodagaide.

Ovttas earáiguin sáhttá Sámediggi ovddidit eallinnávccalaš sámi báikkálaš servodagaid ja movttiidahttit nuorra sámi fitnodathutkiid ollašuhttit iežaset nieguid ja ásahit ođđa bargosajiid.

***

Ollu báikkiin čađahit olbmot stuorra barggu sámi gielaid nannemiin.

Álššalaš ovddasmanniid rahčamis ja Sámedikki, gielddaid ja stáhta eiseválddiid barggus lea stuorra ávki.

Ollu báikkiin orrot sámegielat leamen nannoseappot go ovdal, ja julevsámegiela ja lullisámegiela álbmotrievttálaš suodjalus lea nannejuvvon.

Dattetge ii leat sámegielaid nannen čađahuvvon. Dasa lassin leat sámegielain digitála áiggi ođđa hástalusat – ja vejolašvuođat.

***

Stáhta eiseválddiid áigumuššan sámepolitihkain lea máŋga logijagi leamaš sihkkarastit sámiide daid seamma vuoigatvuođaid go earáide gáhtten dihtii iežaset kultuvrra ja iežaset gielaid.

Ovttas sámi organisašuvnnaiguin, doaimmaheddjiiguin ja birrasiiguin leat guhkit áiggi mielde maiddái ásahuvvon ásahusat maid erenoamáš ovddasvástádus galgá leat fuolahit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima.

Guđet ge surggiineaset sin rahčamis lea stuorra árvu.

***

Mánát ja nuorat leat sámi giela, kultuvrra ja servodateallima boahtteáigi.

Nuorra sámi musihkkárat ja dáiddárat ánssášit rámi go sii loktejit oidnosii sámi kultuvrra ja giela máŋggabealatvuođa.

Našuvdnan mii ferte guldalit sin muitalusaid, ja nu oažžut áddejumi das mo bajásšaddat nuorra sápmelažžan vásihuvvo dál.

Sii leat ovdagovat mat sihke Sámediggái ja midjiide riikan sáhttet leat rápmin.

***

Sámi álbmoga álbmotválljen ovddasteaddjin lea Sámediggái fápmuduvvon dehálaš váldi.

Sámedikki boahtte njealji jagi bargui leat ollu vuordámušat. Áirasiid vurdet stuorra bargamušat, mat galget čađahuvvot buoremus ávkin sámi álbmogii.

Ipmil buressivdnidivččii Sámedikki barggu, ja nu mun cealkkán 9. Sámedikki rahppojuvvon.

Geahča eanet govaid Sámedikki rahpamis Sámedikki Flickr-siiddus.