Ráhkis buohkat,
Stuorra iluin beasan čuožžut  dáppe odne ja rahpat dán jagáš Giellavahku. Giitu bovdejumi ovddas.

Viimmat lea fas Giellavahku - vahku masa mii illudit rámiin ja vuordámušain. Dáid beivviid besset sámegielat eanetbut šearrát almmolašvuođas, ja lea movttiidahtti oaidnit mo beroštupmi lassána jagis jahkái.

Mannan vahkus lea Sámediggi rahppon 10. geardde, ja mii leat aiddo bidjan ovdán iežamet álggahanjulggaštusa: Mánočalbmi. Mu mielas lea dehálaš árbedieđu loktet ovdán, ja ahte eambbosat galget oahpásmuvvat Mánočalbmi doahpagiin. Mánočalbmi lea go mánnu riegáda, ja ovddasta álggu, ja árbedieđu mielde galga ávdnasiid viežžat luonddus šaddi mánus.

Giellavahkku lágiduvvui vuosttaš geardde 2019:s, ja lea oassi Sámedikki giellastrategiijas – Giellalokten - man ulbmilin lea loktet sámegielaid árvvu ja stáhtusa almmolaččat, ja maiddái loktet máhtu sámegiela ja sámi kultuvrra birra. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis ja dieinna lágiin leat mielde nannemin min čáppa váibmogielaid saji servodagas.

Dán jagi čalmmustahttit mii čihččet giellavahku, ja mii ovttasbargat fas Ruoŧa ja Suoma beale sámedikkiiguin ávžžuhit sihke ovttaskas olbmuid ja almmolaš ja priváhta aktevrraid čalmmustahttit sámegielaid iešguđet ládje.

Dán jagáš Giellavahkku fáddá lea báikenamat. Sámi báikenamat addet midjiide áddejumi báikkálaš historjjás. Go mii dadjat Doakteroavvi, Rivdnjesvađđa dahje Gámehisnjárga, dan sadjái go "Sukkertoppen", "Karasjokfjellet" dahje "Grensen", de mii atnit sániid mat govvidit eanadaga dahje muitalit juoidá dan birra mii doppe lea dáhpáhuvvan. Dáppe Kárášjogas gávdnojit čuohtenáriid dakkár namat - ja ollugat dain leat jávkamin. Danin lea ge Giellavahkku buorre vejolašvuohta čalmmustahttit min čába ja dehálaš báikenamaid.

Lea somá oaidnit mo sámegielat bohtet oidnosii nu máŋgga kreatiivvalaš ja ulbmillaš vugiin. Mii oaidnit ahte dán vahkus leat ollu doalut miehtá Sámi, konsearttat, duodje- ja giellakurssat, seminárat ja logaldallamat ja iešguđetlágan doaimmat. Lea čielggas ahte lea stuorra beroštupmi.

Sihke munnje peršuvnnalaččat, ja Sámediggái lea dát stuorra beroštupmi sámegielaid ovddas inspirašuvdnan, ja dan mii váldit mielde iežamet giellabargui juohke beaivve.

Sámediggi bargá viidát nannet sámegielaid, ja illudahttá mu oaidnit mo áŋgiruššamis lea ávki - sihke báikkálaččat, nationálalaččat ja riikarájáid rastá. Erenoamážit háliidan giitit min 19 giellaguovddážii Norgga bealde, mat jahkeviissaid áŋgiruššet earenoamážit  gielaid ovddas iežaset báikkálaš servodagain.

Giellavahkku lea šaddan lunddolaš oassin čavččas - okta vahkku mas mii ovttas čájehit man dehálaččat gielat leat midjiide.

Gessot fas sámi leavga ja devdot servodaga iežamet sámegielaiguin. Miehtá Sámi galget olbmot beassat oaidnit ja gullat sámegiela - ja dainna mii galgat čevllohallat.

Mu ávžžuhus dán jagi lea ovttageardán: oahpat ovtta dahje máŋga sámegielsáni geasa nu gean deaivvat dán vahkus. Go mii juogadit giela, de juogadit maiddái áddejumi, árvvusatnima ja liekkusvuođa - ja váikkuhit dasa ahte šaddá eanet fátmmasteaddji servodat.

Dáiguin sániiguin sávan mun, Sámedikki bealis, buohkaide hui buori giellavahku!