Ministarat, Sámedikkiid presideanttat, buorit olbmot.

Sámediggepresideanta oktain Gollegiella-bálkkašumi vuostáiváldiin Sig Britt Persson ja Pekka Sammallahti.

Norgga bealde Sámedikki bealis háliidan sávvat lihkku dán jagi Gollegiella bálkkašumi vuostáiváldiide.

Gollegiella bálkkašupmi addo čájehan dihte giitevašvuođa ja gudni olbmuide geat leat bargan stuora barggu ovdánahttit sámegielaid. Doai leahkki goappašagat olles iežaideatte bargoeallimiid bidjan ovddidit sámegielaid. Sámi servodahkii ja sámegielaid ovdánahttimii dutno bargu lea leamaš mávssolaš.

Mii leat giitevaččat go doai leahppi nu áŋgirit bargan dan ala ahte sámegiella galgá gullot ja ahte ođđa buolvvat galget oahppat sámegiela.

 Pia (Sig-Britt Persson) lea olu jagiid bargan lullisámegiel journalistan, jorgaleaddjin ja giellabargin. Don leat olu olbmuid bagadallan ja sidjiide oahpahan lullisámegiela.Gollegiela lávdegoddi lea erenoamážit namuhan dan barggu maid don barget Svahken Sijte/Elgå-prošeavttas.

Dát prošeakta lea čájehan ahte lea vejolaš ealáskahttit sámegiela jus bidjá dasa resurssaid ja barggu. Dákkár prošeavttat leat bálggesčuovgan eará sámi servodagaide, ja čájehit ahte vaikko giella sáhttá oađđime, de dat ii leat jávkan. Dan lea vejolaš fas ealáskahttit. Lullisámegiella gullo ja oidno dál eambbo ja eambbo, nuorat hállagohtet eambbo ja eambbo lullisámegiela. Don leat leamaš oassin dán ealaskáhttemis, ja leat olu olbmot geaid don leat bagadallan giela geavaheamis.

Beahkká (Pekka Sammallahti) lea bargan sámegiela oahpahemiin ja sámegiela dutkamiin. Gollegiella lávdegoddi lea erenoamážit namuhan du barggu nannet sámegiela fágabirrasiid máŋgga universitehtas ja allaskuvllas. Don leat leamaš mielde hukseme sámegiela fágabirrasiid sihke Oulu universitehtas, Romssa Universitehtas ja Sámi allaskuvllas. Vai sámegielaid galgá vejolaš geavahit dálá servodagas, de dárbbašit mii čađat gielladutkama ja giellaoahpahusa. Don leat iežat akademalaš bargguid bokte leamaš mielde dán ovdánahttimis.

Gollegiella lávdegoddi lea maid maid namuhan dan stuora barggu maid don leat bargan ráhkadit sátnegirjjiid.

Dan áiggi go doai leahppi bargan sámegielain, de leat sámi servodagat vásihan stuora rievdadusaid. Dát rievdadusat gáibidit ahte maiddái giella rievdá, vai lea vejolaš hállat sámegiela ođđa áigásaš máilmmis. Vai giela galgá sáhttit geavahit almmolašvuođas, oahpahusas, ja vai gielaid galgá sáhttit geavahit dego divvunprográmmain ja hállansyntesas, de ferte giella normerejuvvot. De fertejit gávdnot sátnegirjjit ja ođđa tearpmat fertejit ráhkaduvvot.

Doai leahppi goappašagat bargan maiddái dákkár bargguid. Nu leahppi maid leamaš veahkkin ovdánahttime sámegielaid ođđa áigái.

Dáinna bálkkašumiin mii háliidit čájehit min giitevašvuođa dutnuide dan stuora barggu ovddas maid leahppi bargan ovddidit sámegielaid. Olu giitu barggu ovddas maid doai leahppi bargan sámegielaid ovddidit!

Mun sávan dutnuide lihkku bálkkašumiin!