Ráhkis Gonagaslaš Majestehta Gonagas. Gudnejahttojuvvon guossit.

Viimmat lea fas Giellavahkku ja mun lean illudan dán beaivái. Lea stuora gudni Sámediggái ja olles sámi servvodahkii ahte Gonagaslaš Majestehta Gonagas lea boahtán Snåasai ávvudit dán beaivvi ovttas minguin. Munnje lea stuora illu oaidnit mot Giellavahkku stuorru jagis jahkái erenomážit go oainnán sámegielaid ođđa arenain juohke jagi.

Dán oktavuođas háliidan giitit buohkaid geat ovddit jagiid leat bidjan návccaid ja áiggi čalmmustahttit sámegielaid man nu vuogi mielde. Erenomáš giitosiid min ovccinuppelogi giellaguovddážii dáppe Norgga bealde, geat juohke jagi loktejit sámegielaid iežaset báikkálaš servvodagas.

Jurddašehket mannat Gardermoena, Værnesa dahje vaikko juo Leavnnja girdišilljui ja doppe beassat oaidnit Buresboahtin galbba váldouvssas, beassat vásihit bargi gii sávvá buori iđida dahje buresboahtima sámegillii. Lean ieš vásihan dan, ahte taxi-vuoddji sámástišgođii muinna go oinnii gii mun lean. Ii son ollásit gal máhttán sámegiela, muhto geavahii daid sániid maid máhtii. Dovden ahte son háliidii gudnejahttit sámegiela.

Sámediggi bargá sámegielaiguin iešguđetge dásis ja mu váibmu nu illuda oaidnit mo mii áiggi mielde leat nagodan loktet min gielaid oidnosii, sihke báikkálaččat, nationálalaččat ja maiddái riikkaidgaskasaš oktavuođain. Giellavahkku orru šaddagoahtime lunddolaš vahkkun min eallimis. Juohke jagi njealljelogigoalmmát vahkus mii ovttas dahkat stuora áŋgiruššamiid loktet sámegielaid almmolašvuhtii. Ovttas mii - priváhtta olbmot, báikkálaš servvodagat ja stuorit ja unnit aktevrrat bidjat návccaid dán dehálaš bargui.

Mu mielas dán jagi Giellavahkku – ja juste dát lágideapmi lea oalle erenoamáš maiddái danin, go dál mii almmolaččat rahpat Eamiálbmotgielaid riikkaidgaskasaš logijagi, IDIL 2022-2032. Dát čájeha ahte mii leat bures olahan min gielladoaimmaiguin.

Giellalogijagi oktavuođas Sámediggi ovttasbargá Suoma beale ja Ruoŧa beale Sámedikkiiguin. Mii leat aiddobáliid gárven oktasaš Sámi giellateknologiijastrategiija – Mijá tekno – maid buot golbma sámedikki meannudit dievasčoahkkimiin. Anán dán erenoamáš dehálaš bargun, go dáinna mii ovttas nannet min gielaid, beroškeahttá riikkarájáin.

Sámediggi lea maiddái ovttas Gielda- ja guovlodepartemeanttain ásahan Nationála ovttasbargoforuma, gii galgá čuovvulit ja koordineret giellalogijagibarggu Norggas. Ovttasbargoforuma jođiheaba Sámediggi ja Gielda- ja guovlodepartemeanta, ja dasa leat nammaduvvon lahtut iešguđetge sámi ja Norgga ásahusain.

Mun doaivvun ahte mii sihke oaidnit ja gullat sámegielaid erenomáš ollu dán vahku, sávvamis maiddái ođđa arenain. Dáiguin sániiguin háliidan Norgga beale Sámedikki bealis sávvat bures boahtima otná doaluide. Sávan maiddái buori Giellavahku juohkehažžii.

Giitu!