Buorre iđit. Mu namma lea Runar Myrnes Balto, mun lean sámediggeráđđi ja mus lea ovddasvástádus bargat dearvvašvuođaáššiiguin ja dan bokte maiddái mánáidsuodjalusáššiiguin. Háliidan sámediggeráđi bealis sávvat didjiide bures boahtima deike dán konferánsii.

Lea bávččas bajásšaddat iežas giela, kultuvrra ja identitehta haga. Dan sáhttá stuorra oasi sámi álbmogis duođaštit. Dáruiduhttin dagai juste dan. Válddii eret sámi mánáin vejolašvuođa bajásšaddat ruovttuin gos sámegiella, gáktegeavaheapmi, árbevirolaš biebmu ja árbevierut. Máŋga sápmelačča leat muitalan dahje čállán dan dovddu birra maid dát lea buktán. Dan guorosvuođa ja morraša maid sii dovdet – dan dihte go stuorra oassi sis váilu.

Njeallje jagi čađa lea Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna gulahallan sámi álbmogiin ja sii leat čohkken dákkár lágan vásáhusaid ja muitalusaid. Dát vásáhusat ges galget leat vuođđun dan raportii maid kommišuvdna almmuha geassemánus boahtte jagi. Sávvamis buktá dat midjiide buohkaide buoret ipmárdusa dáruiduhttima váikkuhusain. Mo dovdui sámi álbmogii, ja ovttaskas olbmuide, massit iežas giela ja kultuvrra?

Dáruiduhttin lea maid dáhpáhuvvan go mánát leat váldojuvvon sámi ruovttuin eret, iešguđet sivaid dihte, ja sáddejuvvon ođđa ruovttuide. Ođđa bearrašiidda ja ođđa eallimiidda. Eallin gos eatnigiella ii šat gullon, gákti ii gávdnon, gos sohka ja sin eallinvuohki ii lean šat birrasis - leš go boazodoallu, guolásteapmi, eanandoallu dahje eará birgejupmi.

Mun lean máŋgii imaštallan galle olbmo birra leamaš ja lea sáhka. Galle olbmo leat mánáidsuodjalusa bokte dáruiduvvan áiggiid čađa? Gallis leat massán iežaset giela ja kultuvrra maŋŋel 2. máilmmisoađi ja 1953, go mánáidsuodjalusa láhka bođii?

Mii eat dieđe obanassiige. Eat dieđe galle máná leat “jávkan” sámi servodagas, ja massán buot gullevašvuođa min álbmogii dan dihte go sin váhnemat eai leat sáhttán váldit sis vára. Mun lean goit oalle sihkkar dasa ahte dat lea dáhpáhuvvan. Mun dieđán Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna lea ožžon ávžžuhusa guorahallat dáid jearaldagaid – muhto mun in dieđe gal leat go sii geahččan dan. Mu oainnu mielde lea goit dáruiduhttin mii čiegada dákkár geavahusa duohken.

Dát lea duogáš manin Sámediggái leamaš hui dehálaš bargat láhkarievdadusaid ovddas. Sámi mánáin ja nuorain leat vuoigatvuođat čadnojuvvon dasa ahte sii leat sápmelaččat – ja sis leat álbmotrievtti bokte vuoigatvuohta giella ja kultuvrii. Muhto mánáidsuodjaluslága bokte ii leat dát leamaš celkojuvvon. Lei dasto áigi rievdadišgoahtit dan go mánáidsuodjalusláhka ođastanproseassa biddjojuvvui johtui moadde jagi dás ovdal.

Sámediggi lei mielde láhkaođastusbargguin, ja min áigumuš lei sámi mánáid rivttiid vuhtiiváldit. Mii leat konsulteren lága birra. Ja mun ferten dadjat ahte mun lean oalle duhtavaš bohtosiin. Dat ođđa mánáidsuodjalusláhka, mii boahtá fápmui ođđajagimánu 1. beaivvi, lea huksejuvvon mánáid vuoigatvuođaid ala ja dat čoavddus mii lea buoremus mánnái galgá válljejuvvot. Buoremus sámi mánáide lea beassat šaddat bajás iežaset kultuvrrain, ja iežaset giela beassat oahppat. 

Ja mun lean ge dan dihte hui ilus go sámi mánáid vuoigatvuođat leat nu čielgasit nannejuvvon dán ođđa lagas. Ulbmilparagráfas dan ođđa lágas lea sierra vuolitparagráfa (paragráfa 1-8) gos boahtá čielgasit ovdan ahte mánáidsuodjalus iežaset barggus galgá vuhtiiváldit mánáid čearddalaš, kultuvrralaš, gielalaš ja oskkolaš duogáža juohke oasis áššemeannudeamis – ja dasa lassin vel ahte sámi mánáid vuoigatvuođaid galget vuhtiiváldit.

Dát lea máilmme buorre – ja dat čájeha ahte sámi mánáid riektesihkkarvuohta buorrána dađistaga.

Dál lea jearaldat mo vuogádat boahtá nagodit sihkkarastit ahte sámi mánáid vuoigatvuođat implementerejuvvojit. Ja dat lea dieđusge váldoágga man dihte mii leat Sámedikki bealis bovden din deike mánáidsuodjaluskonferánsii. Dáppe galgá earret eará sáhka mat dat leat dat vuoigatvuođat, ja mo daid sáhttá čuovvut.

Lea dehálaš sihkkarastit ahte sámi mánáid vuoigatvuođat eai šatta dakkár vuoigatvuođat mat leat dušše namas. Dearvvašvuođabearráigeahču (Helsetilsynet) raporta mii bođii njukčamánus čájehii ahte 80, dain 90 mánáidsuodjalusbálvalusain maid sii bearráigehčče, ledje láhkarihkkumat. Dat dieđusge lea veahá balddihahtti, ja mun nu sávan sámi mánát eai šatta oaffarin dan statistihkas go Dearvvašvuođabearráigeahčču boahtte háve ráhkada sullasaš raportta.

Okta vuohki dieđusge lea sihkkarastit buoremus vejolaš láhkaásahusaid. Sámedikki bealis mii leat dál gasku konsultašuvnnaid daid ođđa láhkaásahusaid ektui, ja mis lea dieđusge dás maid áigumuš sihkkarasit sámi mánáid vuhtiiváldima juohke dásis.

Buorit olbmot: Vaikke lahka šaddá buoret, de mis lea juobege okta váldohástalus báhcán. Mii eat dieđe makkár mánát leat dat sámi mánát. Muhtun gielddain gos sámegiella lea nanus ja eanetlogus, lea dieđusge álkit dan diehtit. Muhto olggobeale Sis-Finnmárkku ii leat dađi bahábut nu álki diehtit lea go mánás sámi duogáš. Dát lea hástalus sihke mánáidsuodjalussii, ja midjiide geat čuožžut olggobeale ja dáhttot diehtit ožžot go sámi mánát vuoigatvuođaideaset vuhtiiváldojuvvot.

Galgá go duođas nu? Ii go leat sámi mánáid riektesihkkarvuohta mii rihkkojuvvo go Norgga vuogádagas ii leat lohpi čállit álbmotregistarii ahte mánná gullá sámi kultuvrii? Dat seamma dáhpáhuvvá earret eará jus mánát gártet kriminealla dahkamušaid oaffarin, dahje jus sii leat vihtanat – ahte bolesat eai dieđe lea go mánná sámegielat vai gullá go sámi kultuvrii. Bolesat ieža muitalit midjiide dán hástalusa birra – ja mo dat hástala daid mánáid riektesihkkarvuođa.

Mun muitalan dán birra, dan dihte go mu oainnu mielde lea dál áigi dahkat juoidá dainna. Sáhttá go sámi servodat dohkkehit ahte min mánáid riektesihkkarvuohta rihkkojuvvo – dušše dan dihte go eat divtte váhnemiid registreret almmolaš registeriidda ahte sin mánát leat sápmelaččat? Lea go dat riekta? Mun gal in nagot šat gullat movt sámi mánát jávket systemii ja gánske eai beasa gulahallat albmaláhkái eiseválddiiguin. Dan dihte sámediggeráđđin mun háliidan evttohit rievdadusaid Sámediggái mat sihkkarastet ahte lea vejolaš diehtit lea go mánná sápmelaš.

Dáid beivviid mii galgat bargat sihke ođđa lága vuođul, ja maiddái čalmmustahttit makkár hehttehusat gávdnojit dálá servodagas mat dagahit ahte lea hástaleaddji addit dásseárvosaš bálvalusaid. Mun lean hui giitevaš ovttasbarggus mii Sámedikkis leamaš dán oktavuođas sihke Fosterhjemsforeningain ja ođđa rahppon nationála guovddážiin NASAK.

Mun illudan duođas čuovvut olles dán prográmma ja oahpásmuvvat dinguin vel.

Dasto háliidan virggálaččat rahpat konferánssa. Sávan didjiide buriid ja mávssolaš beivviid!

Giitu.