Buorit olbmot,

Sámediggepresideanta, stáhtaráđđi, NASAK-bargit ja buohkat.

Sámedikki bealis lea stuorra ávvobeaivi go beasat dáppe Kárášjogas čuožžut virggálaš NASÁG rahpama oktavuođas. Sámediggi lea ilus go Bufetat lea ásahan Našunála sámi gealboguovddáža mánáidsuodjálusa, bearašsuodjalusa ja heahteguovddášbálvalusa oktavuođas, man ulbmil lea oččodit dásseárvosaš bálvalusfálaldaga sámi álbmogii.

Sámi fágaolbmot ja dutkit leat guhkes áigge badjel bargan dan nammii ahte gelbbolašvuohta sámi mánáid ja nuoraid váras ii galgga dušše báikkálaččat boahtit mánáide davvin buorrin, muhto leat veahkkin mánáide olles Norggas. Danin lei ge illudahtti go sámi fága- ja dutkanbiras šattai našunála dásis.  

NASÁG-ásaheapmi maiddái čájeha dárbbu ovdánahttit ja sajustit dárbbašlaš giella- ja kulturgealbbolašvuođa - ja máhtu - mánáidsuodjalusas, bearašsuodjalusas ja heahteguovddážiin.

Sámediggái lea illudahtti go NASÁG:s dál lea ovddasvástádus ja váldi oahpahit ja bagadallat dáid bálvalusaid olles Norggas, ja go ásahus gávdno máŋgga sámi báikkis. Dát maid čájeha ahte sihke dohkkehuvvo ja ipmirduvvo ahte sámi mánát ellet miehtá riikka, ja dan ahte sámi mánáin lea seamma riekti eamiálbmot mánnán beroškeahttá gos ellet.

Sámi álbmot lea eamiálbmot Norggas, ja mis lea dan bokte vuoigatvuohta bisuhit min giela ja kultuvrra. Dát maiddái čuohcá go mii deaivat almmolaš bálvalusaid.

Dát riekti lea nannejuvvon ILO 169. konvenšuvnnas, gos eamiálbmogiid riektit bisuhit iežset kultuvrra ja giela lea dohkkehuvvon. Vuođđolága paragráfa 108 lea maiddái guovddážis, go dat geatnegahttá Norgga eiseválddiid láhčit dili vai sámi álbmot beassá bisuhit iežas kultuvrra ja gielaid.

Sámi mánaid vuoigatvuođat eamiálbmotmánnán ii leat doarvái oahpis mánáidsuodjalussii. Sin vuoigatvuohta bajásšaddat sámi giela ja kultvurrain – dan birra ii gullo ja ii ge jerrojuvvo nu olu.  

Sámi mánát almmolaš fuolahusas eai čálihuvo čearddalašvuođain, gielain dahje kultuvrrain. Dát mielddisbuktá dan ahte mis lea unnán dokumenterejuvvon dieđut sámi mánáid eallindilálašvuođa, dili ja dearvvašvuođa birra. Mii eat dieđe ožžot go sii bajásšaddat sámi gielain ja kultuvrrain.

Mii diehtit ahte dárbbut leat stuorrát, seammás go luohttámuš lea unni stuorraservodaga veahkkebálvalusaide dáin joavkkuin. Dát mielddisbuktá dađi bahábut ahte olbmot rahčet árgabeaivvis áššáigullevaš veahki haga.

Dutkan čájeha mo sápmelaččain máŋgga oktavuođas leat cakkit váldit oktavuođa veahkkebálvalusain. Sivvan lea earret eará váilevaš gelbbolašvuohta ja heiveheapmi bálvalusain go boahtá gillii, kultuvrii ja gulahallamii.

Sámi álbmot vásiha ahte šielbmá šaddá beare stuoris váldit oktavuođa bálvalusaiguin. Oallugat eai luohte beare olu stuorraservodaga dáhttui láhčit dili almmolaš bálvalusaide mat vuhtiiváldet kultuvrralaš ja gielalaš duogáža. Dáruiduhttin lea dahkan ahte eahpeluohttámuš soaitá leat erenomaš stuoris mánáidsuodjalusa ektui, man doaibma mielddisbuktá sisabahkkema olbmuid eallimiidda.

Sámi kultuvrraipmárdus lea eaktun jus galgá deaivat sámi mánáid ja sin bearrašiid buori láhkai.

Jus galgá sihkkarastit doarvái kultuvrraipmárdusa de ferte maiddái dovdat sámiid historjjá ja gártet sámi bearrašiid eallindilii otná beaivvis.

Go eanet ja eanet sámi mánát ja sin bearrašat gáibidit ipmárdusa ja kulturmáhtu, ja go eanet ja eanet gielddat dáhttot dahkat juoidá buoridit dili – de várra čájeha ahte NASÁG juo lihkostuvvá ja ahte dasa lea dárbu.  

NASÁG:s lea maiddái dehálaš rolla mii guoská heahteguovddážiidda. Mii diehtit mo lea guhkes áiggi badjel leamaš dárbu heahteguovddážiidda main lea sámi giella ja kultuvragelbbolašvuohta. Dutkamis diehtit mo 49 % sámi nissonolbmuin leat vásihan veahkaválddálašvuođa. Diehtit maid mo sámi albmát vásihit eanet veahkkaválddálašvuođa go eanetlogu albmát.

Norggas lea olmmošvuoigatvuođalaš geatnegasvuohta maiddái suodjalit sápmelaččaid veahkaválddálašvuođa vuostá. NASÁG:s lea ge dehálaš mandáhtta ovdánahttit ja sajádit giella- ja kultuvragelbbolašvuođa heahteguovddážiin. Dát lea bargu mii ferte dahkkot olles Sámis ja bálvalus ferte addojuvvot sihke davvi-, julev- ja máttasámi geavaheddjiide.

Ii leat eará go sávvat ollu lihku bargguin. Sámediggi dáhttu leat ovttasbargoguoibmi NASÁGii din dehálaš barggus, go mis han leat dat seamma mihtut. Lihkkosávaldagat rahpamii Sámedikkis!