Čoahkkinjođiheaddji,
sámediggeáirasat ja guossit Mii leat dál čoagganan maŋimuš dievasčoahkkimii ovdal čavčča válggaid, soapmásat dáppe Sámedikki visttis, ja earát ges digitálalaččat. Mii leat maŋimuš jagis bures hárjánan šearpmaid bokte gulahallat, muhto boahtit oktii nu mo mii dál dahkat lea hui mávssolaš. 
Mun ferten mieđihit ahte mus leat máŋggalágan dovddut dál go maŋimuš geardde galggan sárdnut dás dievasčoahkkimii dán oktavuođas, ja mun árvidan ahte maiddái didjiide lea maŋimuš dievasčoahkkin erenoamáš. Mun háliidan danne dás giitit luohttámušas, buori ja dehálaš ságastallamiin ja olmmáivuođas maid lean vásihan maŋimuš njeallje jagi. Eat mii soaitte álo olahan ovttaoaivilvuođa, muhto mun lean atnán árvvus din buohkaid ja mun lean giitevaš din áŋgirruššama ovddas olles Sápmái buorrin.
Nu go álo, mii álggaheimmet dievas čoahkkima Sámi Soga lávlagiin, ja heive dalle gudnejahttit Sáppá Issát rohkki gii lea čállán sániid lávlagii, go geassemánu 1.beaivvi, ledje 100 jagi gollán su jápminbeaivvis. 100 jagi, ja su sánit ain boktet dovdduid, ain čuoddjet nu duohta. Isak Saba čálii sámi duovdagiid ja luonddu birra, sámi resurssaid birra, sámi jahkeáigodagaid birra. Ja son čálii sámi searvevuođa ja gollegiela gáhttema birra. Munnje addá buori dovddu diehtit ahte mii ain beroštat seammá áššiin, ja ahte su sánit ain sáhttet min láidestit.
Sápmi lea rievdan an rájes go mun vuosttáš geardde lávken sámedikki sárdnestullui 2005 čakčat. Globála rievdadusat nu go dálkkádatrievdadusat, urbaniseren ja digitaliseren vuhtto buorebut Sámis dal go dalle. Min kultuvrras ja gielain lea buoret doarjja ja láhkasuodjalus go dalle, muhto seammás garrasat preassa vuolde. Min ealáhusat šaddet vel eanet gilvalit eatnamiid ja resurssaid alde. Muhto ođđa áigi lea buktán maid positiiva váikkuhusaid. Sápmi lea rahpasan, ja lea álkibut hupmat áššiid birra maid ovdal ledje čihkkojuvvon, nu go seksualitehta ja sohkabealeidentitehta, veahkaválddálašvuohta ja ovdagáttut sihke siskkobealde sámi servodaga ja min vuostá.
100 jagi perspektiivvas eai oru mu 16 jagi sámedikkis mihkkege. Sámepolitihkas mii diehtit ahte muhtun áššiide šaddat geavahit máŋgga buolvva gávdnat čovdosiid. Lean hui oadjebas go dieđán ahte sámediggeáirasat bohtet joatkit bargamis, ja sávan ahte ain diktibehtet Isak Saba sániid din láidestit.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dievasčoahkkin galgá dán vahkus meannudit sámediggedieđáhusa luosa birra. Lea vuosttaš geardde ahte Sámediggi ollislaččat gieđahallá ášši mas luossabivdu sihke jogas ja mearas lea mielde. Lea dárbbašlaš mearridit guhkesáigásaš politihka mii čujuha ja láidesta min mo galgat bargat luossahálddašeami ektui ovddasguvlui. Lea dehálaš ahte sámi árbevirolaš máhttu loktejuvvo ja maiddái lea oassin dain mearrádusain maid eiseválddit dahket. Isak Saba čálii: “silban šovvot sámeeanut, šelgot čuoimmit, šleđgot áirrut”. Sávan su sánit leat duohtavuohtan maiddái 100 jagi geahčen.
Mannan dievasčoahkkima rájes leat leamaš máŋga buori ášši mat leat min buohkaid olahus. Gieskat meannudii Stuorradiggi árvalusa nannet lágas konsultašuvdnageatnegasvuođa buot eiseválde-dásiide. Lea leamaš guhkes proseassa, ja viimmat sáhttit mii dadjat ahte leat lihkostuvvan mearrádusain mas leat buorit váikkuhusat buot sámi beroštumiide. Mearrádus mielddisbuktá ahte eiseválddit geatnegahttojuvvojit váldit sámi oainnuid árrat mielde mearridanproseassaide mas mihttun lea šaddat ovttaoaivilii. Mun illudan, go dat nanne sámi demokratiija.
Lea vuogas namuhit stuorit áššiid mat leat dál jođus kultursuorggis, erenoamážit go Norgga kulturministtar Abid Raja lea min guossis odne. Mun lean rámis ja movttet go proseassa hukset Sámi dáiddamusea ja buoridit Sámi Vuorká-Dávviriid visttiid ovdána bures. Sámedikkis lea leamaš buorre gulahallan eiseválddiiguin, Statsbyggain ja RiddoDuottarMuseain, ja mun iluin oainnán ahte mii orrut dainna maid lihkostuvvame.
Sápmi, muhto maiddái Norga, dárbbaša sierra Sámi dáiddamusea. Mii vásihat mo sámi kulturbargit, dáiddárat, duojárat ja artisttat begget viidát máilmmis, ja mii vuordit iluin boahtte jagáš Venezia Biennale, mas Sápmi lea ožžon stuora ja dehálaš saji. Illá jáhkán beroštupmi sámi dáidagii unnu, baicca geasuha vel eanet. Mun sávan Norga ja eará davviriikkat oidnet sámi dáidaga riggodahkan, man máilmmis ohcalit.
Sámedikki bealis leat mii goit gergosat ságastit Kulturdepartemeanttain mo mii buoremusat sáhttit sihkkarastit doarvái buori eavttuid boahttevaš sámi dáiddamuseai.
Dán vahkkolahppá ledjen Beaivváš Sámi Našunála Teáhtera 40-jagi ávvudeamis. Jurddaš go mis leat kulturásahusat mat leat hástalan ja guoimmuhan min 40 jagi. Beaivváš ánssáša teáhtervistti, ja dal mii vuordit ahte váldojuolludeami mearriduvvo čavčča stádabušeahta bokte.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámediggi lea maiddái soahpan ovttasbargošiehtadusa sisdoalu Sámedikki ja Romssa suohkana gaskkas, ja šiehtadus vuolláičállojuvvo dáppe dievasčoahkkima oktavuođas. Mii leat duđavaččat go ovttasbargošiehtadus nanne Romssa sámi servodaga, ja mun doaivvun maiddái eará gávpotsuohkanat dán bokte oidnet mo ovttasbargu Sámedikkiin lea buorrin maiddái sidjiide. Háliidan erenoamážit giitit Romssa suohkana go leat gergosat dáhkidit Romssa sámi mánáide sámi mánáidgárdefálaldaga, ja sávan ahte eará gávpotsuohkanat, sáhttet inspirašuvnna viežžat Romssa suohkanis.
Juohke servodahkii lea dat buot deháleamos ahte min mánáin lea oadjebas dilli, ja dat lea čielga olmmošvuoigatvuohta. Sámediggi lea konsulteren ráđđehusa ođđa mánáidsuodjaluslága birra dainna mihtuin ahte sámi mánáid vuoigatvuođat álgoálbmogin galget oainnusmahttojuvvot ja fuolahuvvot. Mannan vahkus meannudii Stuorradiggi lága. Lága ulbmilis lea máná buoremusa dat deháleamos vuhtiiváldin ja láidesteaddji prinsihppa. Sámediggi lea mearkkašumis ulbmilii oainnusmahttán ahte sámi mánáin lea erenoamáš suodjalus mii galgá deattuhuvvot. Dat mearkkaša ahte máná kultuvra, giella, čearddalašvuohta ja osku galgá deattuhuvvot go máná buoremus árvvoštallojuvvo. Dát lea dehálaš lávki ovddasguvlui, ja Sámedikki bealis álggahit mii dál konsultašuvnnaid ođđa mánáidlága birra mas mii háliidat doalahit seamma dási go mánáidsuodjaluslágas. Dás lea sáhka mánáid riektesihkarvuođas maiddái.
Maiddái sámis leat eaŋkilolbmot, joavkkut ja lahtut geaid vuoigatvuođat eai leat doarvái bures sihkkarastojuvvon, nu mo oassálastin sámi demokratiijai. Ovdamearkan dakkár joavkkuide dahje lahtuide siviila sámi servodagas leat uhcit sámi giellajoavkkut, mánát ja nuorat, doaibmavádjit sápmelaččat ja LHBTIQ-olbmot. Sámediggi háliida ahte gulahaladettiin dakkár joavkkuiguin mat eai leat doarvái bures ovddastuvvon dábálaš válggaid bokte Sámediggái, árvvoštallojuvvojit mekanismmat dahje arenat mat sáhttet váikkuhit dasa ahte sin beroštusat fuolahuvvojit buorebut sámi siviila servodagas. Dan galgá dievasčoahkkin gieđahallat dán vahkus.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámedikki čáppa luođis man Iŋgor Ántte Ánte Mihkkal lea bidjan, lea dajahus:
“Dál don galggat deaivat, seavdnjadin ja dálkin maid. Čuvvodit daid máđijaid máttuid geainnolaš bálgážiid. Ja boahttevaš geainnuid dihkkádit luondduin gulahallamiin – sámi čáppa vugiiguin”.
Dain sániin háliidan vel sávvat lihku válgagiččuin buot bellodagaide, ja sámi álbmogii maid lihkku dehálaš válljejumis sámediggeválggain. Mii dárbbašat sámi álbmoga áŋgiruššama, ja háliidan ávžžuhit buohkaid jienastit čakčat. Demokratiija lea rašši, ja dan ii galgga atnit diehttelassan, dan leat máŋga dáhpáhusa máilmmis dál maŋimuš áigge maid duođaštan. Mis, geat eallit ráfálaš guovlluin, lea stuorra ovddasvástádus ovddidit demokratiija, ja dan dahkat mii buoremusat go jienastat.
Dákko bokte lean mun ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimma birra, ja giittán fuomášumis.