Čoahkkinjođiheaddji,
Ii leat nu guhkes áigi dassážii go ledjen Beaivváža «Boahtte geassi» čájálmasas. Čájálmas lei koronapandemiija birra ja dan birra ahte leat ruovttus, ruoktot boahtit ja lea sadji gosa gullá, juoga maid eatnasat dán pandemiijas leat beassan dovdat. Muhto čájálmas lea maid doaivaga birra ja dan birra ahte boahtte geasi doaivumis buot šaddá buorre.
Lei nu buorre musihka ja kulturvásihusa earáiguin beassat juogadit, boagustit ovttas earáiguin. Mun sávašin ahte dán dievasčoahkkimis sáhtášeimmet seamma láhkai deaivvadit, muhto dán háve fertet gal fas digitálalaččat deaivvadit. Njoammunlogut leat mannan háve rájes lassánan, ja njoammunsuodjaleami dihte koronapandemiijas leat bággehallan ođđa dievasčoahkkima šearpma bokte doallat.
Čoahkkinjođiheaddji,
Duopmostuolut leat maŋimuš jagiid máŋga ášši čađahan mat sámi beroštumiide gusket. Dađi bahábut lea maid máŋgga áššis leamaš negatiivvalaš boađus.
Olmmošvuoigatvuođaláhka dadjá ahte sápmelaččaide ii galgga sin kulturdoaibmama gieldit, muhto liikká oaidnit ahte stáhta luoitá máŧohis billistemiid dahkat sámi kulturdoaimmain, mat olbmuid ealáhusas bággejit eret. Dat vuorjašuhttá min. Dat čájeha ahte lea erohus sápmelaččaid vuoigatvuođain báhpira alde ja vuoigatvuođain mat duohtavuođas ollašuvvet.
Min bargu Sámedikkis lea fuolahit ahte sápmelaččaid vuoigatvuođat eai duolmmahala go stáhtas váilu dáhttu ja máhttu sámi beroštumiid gozihit. Sápmelaččat mat rahčet kultuvrraset gádjumiin, eai raža dušše iežaset ovddas, muhto oppa sámi searvevuođa ovddas.
Mii fertet dárkileabbot geahčadit mo Sámediggi politihkalaš orgánan sáhttá sámi vuoigatvuođalaččaid doarjut. Mii galgat árvvoštallat earret eará min iežamet rolla, min váikkuhangaskaomiid ja mo duopmostuolut sámi áššiid gieđahallet. Sámedikki dievasčoahkkimii lea deaŧalaš dáidda gažaldagaide oainnu buktit, ja mii leat plána mielde ovddideame dákkár ášši boahtte dievasčoahkkimii.
Čoahkkinjođiheaddji,
Mii leat nuppes historjjás sámi giellavahku lágidan. Koronapandemiija gáržžidii veahá makkár lágideami sáhtii čađahit, muhto go maŋŋá geahččá prográmmaid ja govaid mat sosiála mediain leat juogaduvvon, de hirpmahuvvá stuorra aktivitehta dihte dán vahkus, ja ullu kreatiivvalaš lágidemiid dihte mat sihke fysalaččat ja digitálalaččat leat čađahuvvon. Lei nuorra studeanta Lemet Máhtte Sara gii bálkkašumi oaččui hirpmástuhtti áŋgiruššamis sámegiela ovddas go máilmmi eanemusat vuvdojuvvon dihtorspealu, Minecraft, eŋgelasgielas sámegillii jorgalii. Dáinna jorgalanbargguin lea Sara leamaš mielde sámegiela ođđa lávddiin oainnusmahttimin ja olahanjoavkkuid joksamin maid muđui ii deaivva.
Mii leat gieskat davviriikkalaš váibmogiellabálkkašumi, Gollegiela, juohkán, ja dán jagi oaččuiga Ellen Pautamo ja Jonar Thomasson dan. Ellen Pautamo oaččui bálkkašumi su áŋgiruššama ovddas davvisámegiela oahpaheaddjin. Jonar Thomasson oaččui bálkkašumi sámegiela gáhttema ja ovdánahttima ovddas go lea lullisámegiela dokumenteren.
Sámegiela gelbbolašvuođa oktavuođas áiggun seammás ávžžuhit buohkaid geat sámegiela máhttet giellagelbbolašvuođaset álbmotregisterii dieđihit. Dát vejolašvuohta lea leamaš rabas badjelaš jagi, muhto leat oalle unnán olbmot geat dán rádjái leat sámegiela registreren.
Jus nu ollugat go vejolaš registrerešedje iežaset sámegiel gelbbolašvuođa, de šattašii almmolaš etáhtaide álkit diehtit makkár giela geavaheaddjit galget oažžut. Dasa lassin buvttášii dákkár giellaregistreren vejolašvuođa gávdnat gallis leat geat iešguđet sámegielaid geavahit, vuođđun sihke statistihkkii ja giellapolitihka hábmemii mii olahusjovkui lea heivehuvvon, nannen dihte sámegielaid.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dán čavčča leat ođđa pássa ja ID-koartta midjiide presenteren. Maiddái sámi veršuvdna lea vuosttaš geardde boahtimin. Dát lea juoga mainna Sámedikkis leat guhká bargan. Sámegiella lea ollu jagiid leamaš almmolaš giella Norggas, ja leat diehttelas ášši ahte sámegiella oidno dán lágan deaŧalaš ja almmolaš dokumeanttain.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámi dáidagis ja kultuvrras dáhpáhuvvá ollu dál.
Ovddit dievasčoahkkimis doalaimet seminára ovttas Office for Contemporary Art Norway (OCA), mii almmuhii dan stuorra ođđasa ahte sámi dáiddárat galget davviriikkalaš paviljonga rievdadit sámi paviljongan 59. dáiddabiennales Venezias 2022:s. Dát dáiddabiennala lea máilmmi boarráseamos dáiddabiennala ja deaŧalaš deaivvadanbáiki dáiddáriidda ja dáiddapublikummii oppa máilmmis.
Leat sámi dáiddárat Pauliina Feodoroff, Máret Ánne Sara ja Anders Sunna geat galget Sápmi ovddastit. Dát lea historjjálaš dáhpáhus - vuosttaš geardde historjjás galget dušše sámi dáiddárat presenterejuvvot našuvnnalaš paviljongas Venezia-biennalas, ja vuosttaš geardde šaddet sápmelaččat našuvdnan dohkkehuvvot sierra paviljongas.
Čakčamánu 23. b. mun bessen rahpat eará sámi dáiddára čájáhusa, mii Sámis lea hui dovddus, ja mii guhkás badjel riikarájiid iežas rádjerasttildeaddji dáidagiin joavddai, namalassii Áillohaš. Dát lea dássážii stuorámus retrospektiiva čájáhus dáiddára Nils-Aslak Valkeapää/Áillohaš (1943-2001) bargguiguin. Čájáhusas leat badjel 150 dáidaga mat leat luoikkahuvvon guovddáš dáiddaásahusain, vuođđudusain, suohkaniin ja priváhta olbmuin.
Golggotmánu 31. b. rahppojuvvui maiddái Synnøve Persena ávvočájáhus «Vinden hvisker» Porsáŋggu museas Leavnnjas. Dát lea retrospektiiva čájáhus mii lea dáiddára ja RiddoDuottarMuseat ovttasbarggu boađus. Dan sáhttá maid duppalávvudeapmi gohčodit: Synnøve ávvudii 70-jagi beaivvi guovvamánus dán jagi, ja son sáhttá maid ávvudit ahte dáiddárin lea 40 jagi doaibman. Persen lea gieskat maid Sámi dáiddaguovddážis čájáhusa rahpan, man doaivvun áirasat besset galledit.
Dasa lassin leat dán áigodagas guokte hui miellagiddevaš konferánssa dollojuvvon: KulturSápmi doalai digitála konferánssa hui miellagiddevaš "gievkkanbeavdedigaštallamiiguin" kultureallima áigeguovdilis fáttáid birra Sámis, ja geahčastagain prošeavttaide maiguin sámi dáiddárat dál leat bargamin. Sámi dáiddárat leat duođaid bivnnuhat dál.
Dasa lassin lágiduvvui EadnámetMaid. Maiddái das lei dáidda ja ságastallan guovddážis. Fáddán dán jagi lei veahkaváldi ja illasteapmi luonddu vuostá. Veahkaválddi lundui, Sámis ja eamiálbmogiid oktavuođas, ii sáhte oaidnit almmá váikkuheami haga olbmui, eallimii ja dearvvašvuhtii - ovttaskas olbmuid gaskka ja oppa servodagas.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámi dáidaga ja dáiddaovdanbuktima mearkkašupmi oidno maid liigejuolludeamis maid Sámediggi lea Kulturdepartemeanttas ožžon, ja mii dáidaga sisaoastinortnegii galgá geavahuvvot. Dat gal lea buorre, muhto gosa galgat dáidaga vurket? Dat dahká digaštallama sierra sámi dáiddamusea birra áigeguovdilin, masa lea nana dárbu, ja mainna mii áigut ain rahčat vai ollašuvašii.
Mii leat ožžon buriid ođđasiid go guoská Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ođđa vistái. Ovddit vahkus dieđihii Statsbygg ahte dat áigot juovlamánu álggus almmuhit gilvvu oktasaš visti ektui sihke teáhterii ja Sámi Joatkkaskuvlii. Dát lea ovddasmanni ahtanuššamis, ja vuordit mielas ođđa teáhtervistti ceggenbarggu.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dán dievasčoahkkimis mii galgat gieđahallat Sámedikki dásseárvodieđáhusa, Sábme jállu.
Sámi servodat lea rievdamin.
Dásseárvobargu rievdá maiddái Sámis. Ollu sápmelaččat válljejit leat rahpasat čearddalašvuođa, seksuálalaš soju ja hedjonan doaibmanávccaid birra. Ollugiidda lea diehttelas ášši leat rabas vealaheami ja vaššidadjamušaid birra maid sápmelaččat leat máŋga čuođi jagi vásihan. Sápmelaččat njulgejit sealggi ja eai divtte vuortnuhuvvot, eai siskkáldasat sámi servodagas eaige eanetlohkoservodagas. Eanet rabasvuohta ja searvadahttin dásseárvoságastallamis lea demokratiserenprošeavtta dárbbašlaš oassi Sámis .
Dat doalvu mu jurdagiid Njuokčamat filbmii, mii stuorra sukseassain searvá olle filbmafestiválaide. Filbma čájeha mo váttis fáttá, nugo seksuálalaš veahkaválddi, sáhttá dáiddalaččat gieđahallat, ja dáinna lágiin eambbosiid joksat. Lea garra ja čáppa filbma nuorra sámi nissona birra mii vásiha sevdnjes dagu psyhkalaš ja fysalaš váikkuhusaid.
Mun jurddašan maid Outsider art čájáhusa birra mii dál dievasčoahkkinvahkus Várdobáikki sámi guovddážis čájehuvvo, ja man oidnen Trastad gårdas Hársttákas guovvamánus dán jagi. Dat lei čájáhus mii munnje garrasit čuzii.
Trastad gård, mii ovdal gohčoduvvui Nord-Norges Åndssvakehjem, ásahuvvui 1950-loguin dáruiduhttima áiggis. Doppe ledje sámi pasieanttat maid. Dál lea ásahus nuppástuvvon musean ja galleriijan. Čájáhussii leat čohkken dáidagiid maid sámi ássit áiggi mielde leat dikšuma oktavuođas ráhkadan. Ii leat váttis jurddašit ahte sáhttá leat leamas hástaleaddjin sápmelažžan eallit guhkkin eret ruovttus, bearrašis, kultuvrras ja iežas gielas. Dáidagiin besse identitehtaset albmanahttit, muhto várra livččii sis ollu buoret dilli jus servodat sin livččii deaivan eanet rabasvuođain ja dohkkehemiin. Dan rájes lea ollu buorre dáhpáhuvvan, muhto mis lea ain guhkes mátki.
Njuokčamat filbma ja Outsider art čájáhus muittuhit min man deaŧalaš dásseárvodieđáhus lea, ja aŋkke dan ahte barggu čuovvulit ja dásseárvvu duohta eallimis doaimmahit.
Čoahkkinjođiheaddji,
Boahtte dievasčoahkkimii lean bovden Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna. Sii leat dál sullii gaskkamuttus historjjálaš kártenbarggus mii Norgga eiseválddiid politihka ja doaimma galgá govvidit sápmelaččaid ja kvenaid/Norgga suopmelaččaid vuostá.
Kommišuvdna galgá presenteret maid ná guhkás leat bargan, ja munnje lea hui gelddolaš gullat maid váldet mielde vásihusain maid dássážii leat dahkan.
Čoahkkinjođiheaddji,
Mii lávket fargga ráfálaš allabassái maid ovttas iežamet lagamusaiguin basuhit. Mun sávan ahte dii buohkat beasašeiddet deaivat daid geaid háliidehpet deaivat - maiddái našuvnnalaš riikkarájiid rastá Sámis.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dákko bokte lean sámediggeráđi doaibmadieđáhusa ovddidan, ja giittán go lean beassan dan dahkat.
Loga sámediggeráđi doaibmadieđáhusa