Silje Karine Muotka Åse M. P. Pulk / Sámediggi

Ráhkis olbmot. 

Álggus háliidan giitit go beasan boahtit Omasvutnii almmolaččat rahpat Giellavahku. 

Viimmat lea fas Giellavahkku ja mun lean illudan dán beaivái. Giellavahkku lea šaddan jahkásaš dáhpáhus masa illudit juohke čavčča. Dat lea vahkku go mii beassat ávvudit ja čájehit min čáppa sámi gielaid ja kultuvrra. Liikká lea ártet munnje čuožžut dás ja illudit go viimmat lea Giellavahkku, dannego mis dađi bahábut leat lossa áššit maiguin rahčat dáppe Sámis. 

Easká ládje mis lei dovdduide čuohcci vahkku go sámi nuorat fas čoahkkanedje oaivegávpogii muittuhit Norgga stáda olmmošvuoigatvuođarihkkuma birra. Mun dattetge anán árvvus go Majestehta Gonagas deaivvadii nuoraid ovddasteddjiiguin. 

Diibmá rabaige Majestehta Gonagas Giellavahku Snåases, ja mun dieđán ahte son duođai berošta sámi álbmogis. Dat ligge mu váimmu go Gonagas válddii vuostá min nuoraid nu jođánit maŋŋel go nuorat sáddejedje reivve Gonagassii. 

Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporta mii mannan dálvvi geigejuvvui ja man nationálateáhter logai jitnosit lea čuohcan máŋgasii mis. Raporta deattuha ahte lea dárbu strategiijaide maid vuođul ealáskahttit ja ovddidit sámegielaid, ja mun lean ilus go evttohuvvo nanu giellalokten servvodagas masa maiddái almmolašvuohta ferte searvat. Lea dehálaš ahte eat leat dušše mii sápmelaččat ieža geat rahčat sámegielaid nannemiin ja ovddidemiin.

Dán vahku mii loktet váibmogielaideamet. Dál mii galgat fas levget sámi leavggain, mii galgat hervet servvodaga min sámegielaiguin. Olbmot galget beassat oaidnit sámegielaid iežaset birrasis juohke sajis Sámis, ja mii galgat leat rámis iežamet gielaiguin. 

Munnje lea stuora illu oaidnit mot Giellavahkku stuorru jagis jahkái erenomážit go oainnán sámegielaid ođđa arenain juohke jagi.

Dán oktavuođas háliidan giitit buohkaid geat ovddit jagiid leat bidjan návccaid ja áiggi čalmmustahttit sámegielaid man nu vuogi mielde. Erenomáš giitosiid min ovccinuppelogi giellaguovddážii dáppe Norgga bealde, geat juohke jagi loktejit sámegielaid iežaset báikkálaš servvodagas. 

Mun lean nu ilus go stuora aktevrrat nugo Freia ja TINE leat oaidnán man dehálaš lea loktet oidnosii sámegielaid. Mielkerulla buvttii positiiva beroštumi, ja mielkepáhkat main lea sámegiel teaksta dáppe davvin leat boktán movtta. Dákkár áŋgiruššamiid háliidit eanet oaidnit. Lean ieš vásihan dan, ahte taxi-vuoddji sámástišgođii muinna go oinnii gii mun lean. Ii son ollásit gal máhttán sámegiela, muhto geavahii daid sániid maid máhtii. Dovden ahte son háliidii gudnejahttit sámegiela.

Sámediggi bargá sámegielaiguin iešguđetge dásis ja mu váibmu nu illuda oaidnit mo mii áiggi mielde leat nagodan loktet min gielaid oidnosii, sihke báikkálaččat, nationálalaččat ja maiddái riikkaidgaskasaš oktavuođain. Giellavahkku orru šaddagoahtime lunddolaš vahkkun min eallimis. Juohke jagi njealljelogigoalmmát vahkus mii ovttas dahkat stuora áŋgiruššamiid loktet sámegielaid almmolašvuhtii. Ovttas mii - priváhtta olbmot, báikkálaš servvodagat ja stuorit ja unnit aktevrrat bidjat návccaid dán dehálaš bargui.

Mu mielas lea Giellavahkku erenomáš dehálaš dán jagi. Dál galget sámegielat ja sámi álbmot oidnot ja gullot. Mii leat ain dáppe ja min gielat ja kultuvra galgá nannejuvvot ja ovddiduvvot. Lea dehálaš ahte stuoraservvodat oahpásnuvvet min gielaide. Mu ávžžuhus dán jagi lea ahte mii galgat oahpahit ovtta dahje moadde sámegiel sáni juohke olbmui geainna deaivvadit dán vahku. Máhttu ja diđolašvuohta váikkuha buoret ipmárdussii ja dohkálašvuhtii, ja váikkuha dasa ahte oažžut liggoseabbo servvodaga. 

Mun doaivvun ahte mii sihke oaidnit ja gullat sámegielaid erenomáš ollu dán vahku, sávvamis maiddái ođđa arenain. Dáiguin sániiguin háliidan Sámedikki bealis sávvat bures boahtima otná doaluide. 

Sávan maiddái buori Giellavahku juohkehažžii.

Giitu!