Buorit olbmot! Kenneth Hætta   

Giitu bovdejumi ovddas deike Áltá museai ja dán dehálaš čájáhusa rahpamii! Giitosat Álttá Sámi Giellaguovddážii ja  Norgga Arktalaš Universithtii geat ovttasráđálaččat leat hutkan čájáhusa «It dárbbaš ohcat guhká ovdalgo gámanjunit ihtet”, ja dáinna lágiin áigot čájehit movt mearrasápmelaččaid eallin lea leamaš ja movt lea rievdan otnážii.

Čájáhusa namma muitala juoidá midjiide geat ottut ja eallit dán guovllus. Namma lea oahpes cealkka maid lean gullan daid háviid go ovdamaerkka dihte mánnán lean dovdan cielaheami ja badjelgeahččama -  daddjui oktavuođain go gamus dihten ahte don ja mun ledne seamma álbmoga olbmot, muhto dáruiduhttema gillámušaid geažil de ledjet don gáidan sápmelašvuođas ja guođđán buot mii čájehii gullevašvuođa. Don beassadit iežat duogážis ja čiegadit dan. Sámástit ii lean dárbu, lei duššefal joavdelas, ja gávtti it áigon coggat it bálkká ovddas ge.

Odne lea dilli rievdan. Nuorra olbmot leat lehkkon čiegusvuođaid maid vuorrasit geardi lea geahččalan čiehkat – vuorrasit geardi leat heahpatvuođain ja baluin čiegadan sápmelašvuođaset. Ii mihkkege galgan čájehit ahte si leat sápmelaččat.  Otná nuorat eai heahpanatta ja čiegat, sii leat rámis ja háliidit diehtit. Sii illudit go besset gávtti coggat ja dovdat gullevašvuođa. Sii háliidit oahppat lagashistorjjá, ja muhtimat maiddái oahppat giela. Lagashistorjá maiddái sáhttá addit čilgejumi váljjemiidda mat dahkkoje ovdal, ja maiddái čilgejumi válljemiidda mat dahkkojit odne.

Dan dihte lea ge dákkár čájáhus go dat maid odne almmolaččat rahpat, hui dehalaš. Dat addá arvvu historjái man birra ovdal ii galgan hubmot. Dat lokte sin geat elle ovdal min ja dat maiddái lokte min válljemiid sápmelašvuođa ektui geat odne eallit.

Mátkkoštettiin fuomášan áigá gávttehasa. Čalbmi fuobmá daid ivdnás biktasiid ovdal go maidege eará oainnán. Ja go lean guovllus gos in vuordde oaidnit gávttehasa, dalle gávttehas easka lea ge hui čalbmáičuohci. Gákti muitala munnje olu olbmo birra gii guoddá dan, ovdal go lean lonuhan suinna sáni ge. ­Mii vásihit odne ahte sámi dáidda lea politihkalaš ja oliha guhkás máilmmis, muhto mii lea vel eambbo politihkalaš go gávtti coggat? Gákti muitala du identitehta ja maid don ovddastat, ja hárjánan duojár gal maiddái oaidná gosa gulat.

Mu illudahttá go gákti lea oidnogoahtán ja giella gullogoahtán dain guovlluin gos dáruiduhttin garrasepmosit dettii min álbmoga, erenoamážit mearragátteguovvluin davvin. Gos buot mii čájehii du sámivuođa fertii čiehkat vai lei dohkkálaš earáid čalmmiin.

Mu illudahttá maiddái go dákkár čájáhusa leat ceggen mii addá vejolašvuođa oahppat eambbo sámiid birra geat orro dáin guovlluin. Mun sávan ahte čájahus attášii viiddis ja buori gova mearrasápmelaččaid árgabeaivvis, ja ahte ollugat fitnet geahččame čájáhusa.

Sámedikki bealis sávan lihkku čájáhusain ja maiddái ollu lihkku giellavahkkuin!