Čoahkkinjođiheaddji,
Beassážiid ožžon gutni rahpat Elle-Hánssa, Hans Ragnar Mathisena, 50 jagi ávvučájáhusa Guovdageainnus. De fas oidnen man erenoamáš su dáiddalaš bargu lea, ja erenoamážit man vuđolaččat son lea hábmen sámi kárttaid. Dan vuogi mo son ollisvuohtan lea čohkken min sámi báikenamaid, bassi symbolaid ja sámi minstariid. Son diđii ahte dasa lei vuosteháhku – go sámi báikenamat ja kulturmuittut suhttadedje olbmuid, muhto dat ii bissehan su. Sápmi-kárta čájeha man áŋgirit son lea ovddidan min kultuvrra ja historjjá.
Su bargu lea buorre muittuhus midjiide buohkaide ahte ii galgga vuollánit.
Lea deaŧalaš ahte buohkat dahket juoidá – juohkehaš iežas vuogi mielde. Leaš dál sáhka mearrádusaid váilevaš ollašuhttima njulgemis, maid Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna iežas raporttas cuiggoda, dahje rahčat luossabivddu ovddas min álbmoga birgenláhkin.
Mii leat dáppe Sámedikkis njeallje jagi rahčan sámi servodaga ovdánahttima ovdii. Ja mii leat ollen dán válgaáigodaga lohppii. Mun bijan dál ovdan dán áigodaga maŋimuš ráđi dieđáhusa Beaiveálgu-ovttasbarggu bealis.
Njeallje jagi mii leat árjjalaččat ovddidan politihka sámi servodaga ovddas, ja dii lehpet buohkat leamaš mielde dan barggus. Giitu.
Mun maiddái háliidan giitit sámediggeráđi Maja Kristine Jåma dan barggu ovddas maid son lea bargan dán njealji jagis, ja sávvat Ole-Henrik Bjørkmo Lifjellii buresboahtima ođđa ráđđelahttun. Ole-Henrik váldá badjelasas dáid áššesurggiid: areála- ja johtalus; dálkkádat, biras ja energiija; kultuvra; ja mediat.
Čoahkkinjođiheaddji,
Mannan giđa fuomášeimmet ahte Sámediggi lea addán lobihis loatnadáhkádusa Várdobáikái. Sámediggi lea siskkáldasat geahčadan ášši, ja gávnnahan ahte mis doarjjahálddašeamis ii leat ekonomiijastivren leamaš nu beaktil Várdobáikki visttiid oastimiid, doaimmaheami ja divodeami oktavuođas, ja ahte mis lea váilevaš siskkáldas bearráigeahččan. Áššemeannudeapmi lea dagahan ahte máŋga sámediggeráđi leat lobihis loatnadáhkádusa addán. Mii atnit ášši duođalažžan, ja leat sádden siskkáldas guorahallama Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddái, Gielda- ja guovlodepartementii ja Riikarevisorii. Ulbmil lea gávnnahit mii lea dáhpáhuvvan, ja fuolahit ahte dakkár boasttuvuođat eai šat čuožžil.
Sámedikki direktevra lea ásahan bargojoavkku, mii ovttas Várdobáikkiin galgá šiehtadallat čovdosa, man ulbmil lea heaittihit dáhkádusa almmá dan haga ahte Várdobáiki gillá. Sámediggi bures gulahallá Várdobáikkiin. Vistti ođđa árvomeroštallan lea diŋgojuvvon, ja mii vuordit dan bohtosa. Dan boađus adnojuvvo oassin šiehtadallamiin báŋkkuin. Sámediggeráđđi lea mearridan mandáhta loatnadáhkádusášši olgguldas guorahallamii, ja Sámediggi lea almmuhan fálaldatgilvvu olggobeale guorahallama várás. Sámediggeráđđi lea dáhkádusášši sádden Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddái viidásat geahčadeapmái ja guorahallamii.
Čoahkkinjođiheaddji,
Muolkkuid elektrifiserema diggeášši Energiijadepartemeantta vuostá lei Oslo diggegottis mannan mánu.
Sámediggi vuolggahii diggeášši danne go mii oaivvildat ahte elektrifiserenmearrádus ii leat lobálaš. Lea dárbu čuvget daid duođalaš áššemeannudanboasttuvuođaid das go Energiijadepartemeanta ii leat konsulteren Sámedikkiin, iige leat guorahallan nie stuorra doaibmabiju váikkuhusaid.
Muolkkuid elektrifiseren sakka váikkuha sámi kultuvrii, ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii. Sámediggi ii leat oaidnán eará vejolašvuođa go oažžut dan rievttálaččat čielggaduvvot, go atná nu duođalažžan dan ahte diekkár stuora doaibmabiju birra, mii nu čuohcá sámi luondduvuđđosii, eai leat konsulteren Sámedikkiin eaige guorahallan dan váikkuhusaid. Lea duohta ahte lea divrras vuolggahit diggeášši, muhto mii eat suitte diktit ášši orrut. Dás lea sáhka min boahtteáiggis, min eallimis.
Danne mii vuordit diggegotti árvvoštallama mii boahtá ovdal geasseluomu.
Vaikke mis leat ollu rahčamušat, de maŋimuš áiggiid leat maid ollu buorit dáhpáhusat leamaš maid Sámediggi lea ovddidan. Verddet-soabadandeaivvadeamis Romssas miessemánu álggus, eambbo deattuhuvvui boahttevuohta.
Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna lea duođaštan ollu vearrivuođaid maid dáruiduhttin dagahii. Kommišuvnna raporta ii vástit buot jearaldagaide, muhto dat lea midjiide oktasaš vuolggasadji. Dál go lea min vuorru dahkat juoidá, de lei Verddet-deaivvadeapmi okta dain vuosttaš lávkkiin.
Verddet namma ii leat soaittáhagas válljejuvvon. Verddevuođas lea sáhka guovttebealatvuođas – nubbi nuppi veahkeheamis, oktavuođaid huksemis ja čovdosiid gávdnamis ovttas; maiddái dalle go olbmuin leat iešguđet dárbbut ja sávaldagat. Deaivvadeami ulbmil lei nannet dakkár verddevuođa min áiggis: sámi aktevrraid ja aktevrraid gaskkas mat eai leat sámi aktevrrat, buolvvaid gaskkas ja ovttaskas olbmuid ja ásahusaid gaskkas.
Prográmmas vuhttui dat ulbmil. Mii guldaleimmet, juogadeimmet, jearaheimmet – ja hástaleimmet guhtet guimmiideamet, eat fal danin vai šattašedje soahpatmeahttunvuođat, muhto vai áddet nubbi nuppi. Jáhkán ahte Verddet-deaivvadeamis olbmot besse sihke smiehttat ja bargat. Čatnat ođđa oktavuođaid – ja nannet oktavuođaid. Juogadit jurdagiid ja bargovugiid, ja hábmet vuođu viidásat ovttasbargui – báikkálaš, guvllolaš ja riikka dásis.
Deaivvadeami maŋimuš beaivvi besse oasseváldit ovddidit iežaset oaiviliid. Mun giittán buohkaid geat juogadedje jierpmálaš ja mávssolaš jurdagiid! Mii atnit muittus dan mii doppe ovddiduvvui – sihke raportta čuovvuleamis ja de go plánet boahtte deaivvadeami mii lea guovtti jagi geahčen. Mii maiddái leat ráhkadan sierra e-poastta masa sáhttá sáddet cealkámušaid. Midjiide sáhttá čállit vaikko goas jándoris.
Sámedikki dievasčoahkkin maiddái dál meannuda ášši mii guoská vearrivuođaid njulgemii Davveguovllu válgabiirres.
Sámediggi mearridii diibmá Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raportta čuovvuleami oktavuođas doallat gulaskuddamiid ja álbmotčoahkkimiid buot válgabiirriin. Ulbmil lea gullat báikegottiin ja ovttaskas olbmuin mat sámi fálaldagaid ja ortnegiid dárbbašuvvojit doppe gos sii orrot.
Gulaskuddan mii lágiduvvui Davveguovllu válgabiirres, lea vuosttaš máŋgga gulaskuddamis. Boahttevaš jagiid doallat sullasaš gulaskuddamiid buot válgabiirriin – ja mii illudat gullat eambbo oaiviliid miehtá sámi servodaga.
Čoahkkinjođiheaddji,
ON nissonkommišuvnna oktavuođas mearriduvvui politihkalaš julggaštus vuosttaš čoahkkinbeaivvi. Sámediggi lea bargan dan ovdii ahte álgoálbmotnissoniid dilli deattuhuvvo politihkalaš julggaštusas. Dan olaheimmet ovttas eará álgoálbmotaktevrraiguin, ja ođđasamos árvalusčállosis dat váldojuvvui vuhtii.
ON álgoálbmotáššiid bistevaš forumis Sámediggi válddii ovdan dan ahte Norga ii leat ráhkadan plána ON julggaštusa álgoálbmotvuoigatvuođaid birra doibmiibidjamii. Sámediggi bivddii foruma ávžžuhit stáhtaid, maiddái Norgga, ollašuhttit daid geatnegasvuođaid mat hábmejuvvojedje máilmmikonferánssas jagis 2014. Dan maiddái ávžžuha ON álgoálbmotvuoigatvuođaid áššedovdimekanismma (EMRIP) raporta. Dat almmuhuvvui njukčamánu loahpas, ja rávve mo Norga sáhttá suodjalit sámi álbmoga eatnamiid, kultuvrra ja árbevirolaš ealáhusaid areálasisabahkkenplánaid oktavuođas nugo energiijaprošeavttaid, minerálaroggamiid, infrastrukturdoaimmaid ja nu ain.
Mii maiddái leat ilus go álgoálbmot jođihišgoahtá Árktalaš ráđi, dál go Kalaallit Nunaat Danmárkku gonagasriikka bealis jođihišgoahtá. Mii sávvat lihku Ruonáeatnama parlamentii ja vuordit ain buori ovttasbargu. Lei somá beassat deaivvadit min bargoguimmiiguin geat ledje Kalaallit Nunaatas boahtán Romsii miessemánus, ja mii leat ovtta oaivilis das ahte álgoálbmogiid máhttu ja vuoigatvuođat dat galget leat guovddážis Árktisa ovdánahttimis.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dálá sámediggeráđđi lea ollu bargan álgoálbmogiid biebmovuogádagaiguin, sihke máilmmi dásis, ja dáppe ruovttuguovllus. Biebmovuogádagat lea leamaš amas doaba, muhto dál dat lea sajáiduvvagoahtán. Miessemánus lágideimmet máilmmi vuosttaš sámi biebmokonferánssa, Máisttu, Álaheajus. Konferánssa fáttát ledje sámi biebmomáhttu, árbevierut, guoddevašvuohta ja reguleremat, ja álgoálbmogiid biebmovuogádagaid boahtteáigi. Lei somá go nu ollugat serve, ja mii fertet joatkit dán barggu vai boahttevaš buolvvat besset atnit ávkki dán riggodagas ja buot biebmovieruin mat vuođđuduvvet bivdui, guolásteapmái, čoaggimii, meahcásteapmái, eanadollui ja boazodollui.
Máistu maiddái fuomášuhtii hástalusaid. Okta hástalusain lea dat mo sámi mánát ja nuorat galget dáid oahppat. Dat mii movttiidahttá, lea ahte mánát ja nuorat háliidit oahppat, ja dasto lea dál min duohken dán sajáiduhttit skuvlii ja mánáidgárdái. Muhtumat geat leat oahppan leat Olmmáivákki skuvlla gávccát luohká oahppit, geat leat ráhkadan filmma guhppármáli málesteami birra. Guhppármálli lea mearrasámi biebmovierru, masa atná sihke dan maid háhká mearas ja gáttis.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámediggi maiddái lea lágidan giellaguovddášdeaivvadeami. Sámi giellaguovddážiin lea áibbas guovddáš doaibma sámegielaid seailluheamis. Sámediggi diehtá ahte giellaguovddážiid ulbmillaš bargu nanne sámegielaid ja sámi identitehta. Giellaguovddážat eai leat dušše oahppanarenat; dat leat maid deaivvadanbáikkit min báikegottiin, dakkár báikkit gos giella ja kultuvra ovdánit. Giellaguovddážat árjjalaččat lágidit giellakurssaid ja giellaarenaid, main olbmot besset giela hupmat ja atnit mávssolaš oktavuođain. Dáinna lágiin mii ráhkadit giellabirrasiid, ja dáinna lágiin mii sáhttit váikkuhit rievdadusaide. Čevllohalan go mii dán áigodagas leat nagodan nannet giellaguovddážiid.
Čoahkkinjođiheaddji,
Luossa lea ollugiid eallin johkasámi servodagain. Sámediggi lea aitto ožžon raportta das ahte báikkálaš hálddašeapmi ja álgoálbmotmáhttu lea čoavddus Deanučázádaga buori boahtteáigái. Raporta čájeha ahte lea unnán diehtu rájiid rastá iešguđet riikkaid hálddašeami birra, ja ahte dálá ráđđenvuogi vuođul livččii stuorát vejolašvuohta báikkálaččat hálddašit Deanučázádaga go dan mii dál dahkkojuvvo. Sámediggi bargá fievrridit prošeavtta viidásat jahkái 2026, raportta gávdnosiid ja ávžžuhuvvon čuovvolančuoggáid vuođul.
Guolásteapmi lea min mearrasámi servodagaid geađgejuolgi. Sámediggeráđđi lei njukčamánu 19. beaivvi bovden čoahkkimii guolástusorganisašuvnnaiguin ja riddogielddaid sátnejođiheddjiiguin oažžun dihte cealkámušaid Sámedikki guolástuspolitihkkii. Mii maiddái digaštalaimet vejolaš doaimmaid birra guolástusa heahtedili olis Finnmárkkus. Dál lea deaŧalabbo go goassege ovdal oččodit alliánssaid riddoguovlluid olbmuide.
Čoahkkinjođiheaddji,
Eará áššiin liikká leat soames čuvges bealit. Sámediggi maiddái lea konsulteren Mánáid- ja bearašdepartemeanttain ođđa mánáidlága birra. Min árvalus sámi mánáid iehčanas rievtti birra oažžut sámegiel oahpahusa ja sámi mánáid sierra vuoigatvuođaid birra olahit iežaset giela ja kultuvrra, ollásit váldojuvvui mielde láhkaproposišuvnna riektekapihttalii.
Sámediggi maiddái lea sádden čálalaš cealkámuša mas čujuha raportii «Om du tør å spørre, tør folk å svare: Hjelpeapparatets og politiets erfaringer med vold i nære relasjoner i samiske samfunn», mii čilge ahte sápmelaččain ii leat luohttámuš veahkkeapparáhttii. Dat cealkámuš maiddái lea mielde láhkaproposišuvnnas. Veahkaváldi ja illasteapmi sámi servodagas fuolastuhttá mu – dat bilida olbmuid. Dasa mii fertet giddet ollu fuomášumi, ja servodahkan mii čielgasit fertet dadjat ahte mii eat dohkket veahkaválddi ja illasteami. Danne Sámediggi lea ráhkadan liibmenmearkkaid mat oainnusmahttet dan. Dat leat davvisámegillii, lullisámegillii ja dárogillii, ja dat ráhkaduvvojit eambbo sámegielaide dađi mielde. Sávan ahte dii geavahehpet daid ja čájehehpet čielga doaladumi. Buohkat sáhttet dadjat ahte dat ii leat dohkálaš.
Čoahkkinjođiheaddji,
Háliidan vel giitit Sámedikki dievasčoahkkima din áŋgiruššama ovddas, go dát lea dán áigodaga maŋimuš čoahkkin. Mun illudan digaštallamii.
Giitu.
Gorži
Eai dárbbaš olbmot dabalaččat smiehttat ahte borrat, vuoigŋat ja čázi juhkat ovdal go i gávdno doarvai biebmu, buhtes áimo ja golgi čáhci.
Gorži lea sihke fámu ja čábbodaga symbola. Doaivvun ahte bissu dán lahkai.
Čázi šuva go guldalan de gulan dego čuorvumin goržžis:
GUHKA ELLOS GOLGI EATNU JA BUHTES ÁIBMU!
Ja de Luondu báktegájanas vástida:
GUHKA ELLOS RÁFI JA USTITVUOHTA MÁILMMI SOGAID GASKKAS.
(Elle-Hánsa/Hans Ragnar Mathisen: Eallima govat: Muorravajusat ja divttat, 1982)
Loga sámediggeráđi doaibmadieđáhusa – geassemánnu 2025