Ráhkis sámediggepresideanta, sámediggeáirasat ja guossit!
Munnje lea stuora gudni cealkit dearvvuođaid ja lihkkusávaldagaid Sámedikkis Norgga beal rájá Suoma sámiid parlamenttii dán stuora ávvubeaivvi.
Sámiid parlameantta Suomas ásahuvvui skábman 1973:s, juste dan muttos jagis go mii dáppe davvin ráhkkanit sevdnjesáigái. Beaivváš lea vuolábealde horisontta ja skábmaseavdnjadas birastáhttá min. Juste dan mutto jagis de ásahuvvui Sámiid parlameantta. Suomabeale sámelaččaide iešheanalaš mearrideaddji ásahus, mii galggai, ja ain galgá ovddidit sápmelaččaid áššiid ja áššiid mat váikkuhit sámiide.
Lea dehálaš ahte mis leat iežamet ásahusat maid mii ieža jođihit, ja gos mii ieža sáhttit válljet makkár áššit midjiiide leat dehálaččat loktet. Sihke siskkáldasat Sámis ja maiddái stuoraservvodaga ektui. Stuoraservvodat dávjá bidjá agenda servodatdigáštallamiidda, leažžá dál sisriikkalaččat dahje internašunála dásis. Sámi parlameanttaid bokte lea mis vejolašvuohta váikkuhit daidda áššiide mat leat min váimmuid guovdu ja maid mii oaidnit dárbbašlažžan digáštallat. Nu lea Suomas dál leamaš 50 jagi.
50 jagi leat sámi servodatberošteaddjit, sihke politihkarat ja parlameantta hálddahusbargit, gozihan ja ovddidan áššiid sápmelaččaide buorrin. Dat lea gudnijahtten veará, ja mii berret vuollegašvuođain leat giitevaččat sidjiide geat leat leamaš min ovdavázzit ja dulbmo bálgáid midjiide. Bálgát mat sávvamis odne leat šaddan stuorebuš máđidján, geahppaseappot ja álkkibut vánddardeddjiide. Vaikkevel bálgát leat šaddan mađidján ja soite vel govdon luoddan nai, de diehtit ahte ain leat áššit mat gáibidit olu návccaid ja searaid mis geat odne bargat sámi áššiiguin.
Leat hástalusat ja čuolmmat mat leat gáibideaddji ja váddát čoavdit, muhto mun jáhkán dat lea dat mii geasuha ollugiid geat barget sámi áššiiguin. Go váttis áššiid oažžut čoavdásit, de addá movtta ain viidásit čavgggadit sámiid ovddas.
Mis sámiin, beroškeahttá guđe riikkas orrut, leat oktasaš áššit mat gáibidit ovttasbarggu. Dakkár oktavuođain eai mearkkaš riikarájit olus; mii leat okta álbmot máŋgga riikkas. Deanučázádaga luossabivddu hálddašeapmi lea okta dakkár ášši mas leat oaidnán riggodahkan, ja maiddái lunddolažžan, gulahallat. Jáhkán min oktasaš ulbmil dán áššis lea sihkkarastit báikkálaš ja ceavzilis hálddašeami árbedieđuid fátmmasteami ja deattuheami bokte. Namalassii hálddašit luossabivddu nu ahte dat sáhttá fievrriduvvot viidáseappot deaŧalaš oassin sámi kultuvrras.
Árbedieđuid fievrrideapmi ja oahpahus lea boahtteáiggis dehálabbo go goassege ovdal. Min eallinvuohki, kultuvra ja min gielat áitojuvvojit garrasit. Seailluhan dihte dáid, de lea rájiidrasttildeaddji ovttasbargu juoga mas berret atnit ávvira. Iešguđet servodatsuorggis leat áššit maiguin sáhttit ja berret ovttasbargat. Vásáhusat čájehit ahte dalle go mii ovttasráđálaččat leat čoavdán áššiid, dalle leat maid olihan bohtosiid maiguin mii leat duhtávaččat ja mat leat buorrin Sápmái.
Mu sávaldat lea ahte mii maiddái boahtteáiggis bidjat návccaid ovttasbarggu bokte nannet Sámi, ja bargat dan badjelii ahte sápmelaččaid birgen- ja eallineavttut leat dat buoremusat.
Norgga Sámedikki bealis sávan hui olu lihkku Suoma Sámediggái 50 jagi ávvudemiin ja boahtteáiggis lihkostuvvama bargguin sámiid ovddas!