Vaino Rensberg Gudnejahtton Majestehta gonagas Harald, gonagaslaš allavuohta ruvdnaprinsa Haakon, Norgga Sámedikki áirasat ja buorit árvoguossit, giittán bovdejumi ovddas Sámedikki rahpandoaluide.

Munnje lea illu ja gudni beassat buktit didjiide Suoma Sámedikki dearvvuođaid ja sávvat lihku ođđa sámediggeáirasiidda válljejumi ovddas. Stuorra sámiide guoski gažaldagat leat mielde maiddái dán ođđa válgabajis. Máŋggat dáin gažaldagain gusket midjiide sápmelaččaide rastá riikkarájáid, ja danin ovttasbargu dáid áššiid ovdii buot golmma Sámedikki gaskka lea duođaid dehálaš. Dán rádjai ovttasbargomet lea doaibman bures Sámi parlamentáralaš ráđi olis ja maiddái iešguđetge Sámedikkiid gaskka. Háliidange giitit ovddit válgabaji Sámedikki ságadoalli Aili Keskitalo ja eará sámediggeáirasiid dán ovttasbarggus, ja sávan dieđusge, ahte buorre ovttasbargu joatkašuvvá maiddái dán válgabajis.

Sámi parlamentáralaš ráđđi lea dehálamos orgána mii vástida rájáid rasttildeaddji sápmelaš parlamentáralaš ovttasbarggus. Sávan, ahte boahttevuođas mis livččii vejolašvuohta ain nannet dan barggu ja ovddidit ovttasbarggu dan stivrra oasil. Sápmelaš parlamentáralaš ráđi olis leat álggahan barggu ee. oktasaš sápmelaš kulturárbbi ja árbevirolaš dieđu hálddašeami, suodjaleami ja ávkkástallama guoskevaš linnjemiid hábmema ovdii. Anán dán barggu duođaid dehálažžan ja sávan, ahte bargu ášši ollašuvvama ovdii joatkašuvvá maiddái dás ovddos. Mii leat bargan čavga ovttasbarggu maiddái ovdamearkka dihtii eamiálbmotgielaid logijagi olis, mii álgá boahtte jagi 2022, sihke olmmošriekteráđis eamiálbmogiid oassálastinvejolašvuođaid buorideami ovdii. Sávange, ahte maiddái Sámedikkit dás duohko atnet dáid áššiid dehálažžan. Máinnašuvvon temáid lassin gávdnojit vel máŋggat oktasaš gažaldagat ja hástalusat, mat gusket Sámedikkiide sihke Suomas ja Norggas.

Máŋggat hástalusat váikkuhit njuolga min sápmelaččaid rivttiid ollašuvvamii eamiálbmogin. Okta ovdamearka lea Deanu guolásteami ráddjen mannan geasi. Nubbi ovdamearka fas lea dakkár eanangeavaheami lassáneapmi Sámis, mii gilvala min árbevirolaš ealáhusaiguin ja gáržžida daid ceavzinvejolašvuođaid. Ee. dáid áššiiguin Sámedikkit leat bargan jo guhká, ja dáid áššiiguin bargan orru joatkašuvvamin maiddái boahttevuhtii. Seammás go lea buorre leat diđolaš dan stuorra barggus mii lea ovddabealde, berret muitit maiddái mo sápmelaččaid rievttit leat ovdánan maŋimuš áiggiid. Mannan vahkus oaččuimet lohkat ođđasiin Norgga alimus rievtti duomus, man mielde bieggafápmopárkkaid huksen lea rihkkon sámiid vuoigatvuođaid eamiálbmogin. Jagis 2019 ON:id olmmošriektekomitea attii guokte čovdosa, maid mielde Suopma lea loavkidan siviila- ja politihkalašvuoigatvuođaid guoski oktasašsoahpamuša erenomážit áššiin, mat laktásit sápmelaččaid iešmearridanvuoigatvuhtii válgalogahallama guoskevaš gažaldagaiguin. Dál dát mearrádusat leat guovddážis barggus, mii guoská sámediggelága ođasmahttimii Suoma bealde.

Dát guokte ovdamearkka addet mu mielas midjiide doaivvu das, ahte dan barggus, maid mii bargat sihke Sámedikkis ja viidábut sámi servodagas, lea mearkkašupmi. Vaikko áššit rivdet gulul, dat rivdet. Sávan didjiide dál válljejuvvon sámediggeáirasiidda návccaid, roahkkatvuođa ja erenomážit viisodaga ođđa válgabaji bargguide.

Giitu!