Ohcanáigemearri

Gieldda mánáidgárddiide:

• 15.05.2024 dii. 16.00 ođđajagemánnu-geassemánnu
• 15.11.2024 dii. 16.00 borgemánnu-juovlamánnu

Priváhta mánáidgárddit:

• 15.02.2024 dii. 16.00 ođđajagemánnu-njukčamánnu
• 15.05.2024 dii 16.00 cuoŋománnu-geassemánnu
• 15.08.2024 dii. 16.00 borgemánnu- čakčamánnu
• 15.11.2024 dii 16.00 golggotmánus-juovlamánus

Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi gieldda mánáidgárddiide (gáibida sisaloggen)

Ohcanskovvi priváhta mánáidgárddiide (gáibida sisaloggen)

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttu ja vuoruheamit

1.1 Doarjjaortnega mihttu

• Eanet mánát sámi mánáidgárddiin ja sámi ossodagain ožžot nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji.

1.2 Vuoruheamit

• Váhnenmávssu refušuvdna.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

• Mánáid lohku geat ožžot nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji.

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat

• Njuolggadusain mearriduvvon sámegielat mánáidgárddit ja ossodagat mat eai leat ráđđehusa doaibmaguovllus, mat leat dahkan ovdánahttinšiehtadusa Sámedikkiin.

2.2 Ohcanáigemearit

• Sámediggeráđđi mearrida váhnenmávssu ruovttoluotta máksima áigemeari.
• Ohcamat mat bohtet maŋŋel áigemeari eai meannuduvvo.

2.3 Gáibádus ohcamii

• Ohcama galgá sáddet Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Ohcamat mat eai ollašuhte ohcaneavttuid, hilgojuvvojit.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid siskkobealde.
• Mánáidlogu duođaštus ja váhnenmávssu meroštallanvuođđu galgá čuovvut ohcama.
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Ohcci lea geatnegahttojuvvon addit buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.

3 Ohcamiid meannudeapmi

3.1 Ohcamiid meannudeapmi

• Ohcamat árvvoštallojit dan vuođul movt mánáidgárdeeaiggát meroštallá váhnenmávssu.
• Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddeš doarjjaáššiin sáhttet váikkuhit ohcama meannudeapmái.

3.2 Meannudanáigi

• Doarjjaortnet meannuduvvo golmma mánu sisa ohcanáigemeriid rájes.
• Sámediggi sáhttá sihtat eanet duođaštusaid jus lea dárbu.

3.3 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjaoažžu galgá 3 vahku sisa mearrádusdáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportálas. Jus Sámediggi ii oaččo eavttuid dohkkeheami, de sáhttá doarjja sihkkojuvvot duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte vuolláičállá doarjjaeavttuid, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.4 Eavttut doarjjaožžui

• Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaibmabiju.
• Seamma prošeakta/doaibmabidju ii sáhte oažžut doarjaga máŋga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Prošeakta/doaibmabidju mii lea ožžon doarjaga Sámedikkis, ii sáhte seamma ulbmilii oažžut eanet doarjaga.

3.5 Rievdadusat doarjjaeavttuin

• Doarjjaoažžu ii sáhte dahkat mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas dahje doaibmabijus ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja Sámediggi lea dohkkehan. Dohkkehuvvon ruhtadanplána ja investerenplána rievdadeapmi lohkkojuvvo álo mearkkašahtti rievdadussan.

3.6 Máksineavttut

• Gielddaid mánáidgárddiid ožžot refušuvnna váhnenmávssu ovddas 2 geardde jagis ja priváhta mánáidgárddit fas 4 geardde jagis, mánáidgárdeeaiggáda meroštallama vuođul.
• Jos ohcci lea ovdal ožžon doarjaga Sámedikkis ja rihkkon doarjjaeavttuid, de sáhttá dat dagahit ahte máksimat bissehuvvojit dassážiigo eavttut čuvvojuvvojit.

4 Meroštallannjuolggadusat, definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

• Vánhenmávssuid refušuvdna:
  • Doarjja addojuvvo dan vuođul movt gielda/mánáidgárdeeaiggát meroštallá váhnenmávssu.
  • Gielda/mánáidgárdeeaiggát dahká meroštallamiid láhkaásahusa vuođul váhnenmávssuid birra.

4.2 Definišuvnnat

• Mánáidgárddit mat leat dahkan šiehtadusa Sámedikkiin:
  • Sámi mánáidgárdi: Mánáidgárdi mii lea mearridan njuolggadusain ahte mánáidgárddi sisdoallu lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan sámegiela ja sámi kultuvrra ovddidemiin, geavahemiin ja ovdánahttimiin. Mánáidgárddi jođihit sámegielat pedagogalaš bargit. Mánáidgárddi bargit leat sámegielagat ja doaibmagiella lea sámegiella.
  • Sámi ossodat eará mánáidgárddis: Ossodat mii lea mearridan njuolggadusain ahte mánáidgárddi sisdoallu lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan sámegiela ja sámi kultuvrra ovddidemiin, geavahemiin ja ovdánahttimiin. Mánáidgárddi bargit leat sámegielagat ja doaibmagiella lea sámegiella.

5 Raporteren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Galle máná leat ožžon nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji.
• Buot raporteren galgá dahkkojuvvot Sámedikki doarjjaportálas.

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Mánáidgárdeeaiggáda refušuvdnagáibádus maiddái lohkkojuvvo váhnenmávssu rehketdoalu raporteremiin.

5.3 Čuovvuleapmi ja árvvoštallan

• Sámediggi sáhttá dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá sihtat eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget geavahuvvot statistihkas ja eará raporteremii.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Go prošeakta loahpahuvvo, de galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksojuvvot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida ruđa ruovttoluotta máksojuvvot, jos lea ribahan menddo ollu máksit.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjaga dahje gáibida ruovttoluotta máksit doarjaga jos:
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmila mielde ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangohčus, priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat leat álggahuvvon doarjjaoažžu ektui dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdalgo vihtta jagi lea gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
• Jos doarjjaoažžu dákkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjojuvvon, de sáhttet maŋŋoneami ovddas gáibiduvvot vel reanttut lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 mannosaš lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.