Njuolggadusat
Sisdoallu:
1 Doarjjaortnega mihttomearri ja vuoruheamit
2 Ohcama hápmi ja sisdoallu
3 Ohcamiid meannudeapmi
4 Meroštallannjuolggadusat ja definišuvnnat
5 Raporteren
1.1 Doarjjaortnega mihttomearri
- Eanet mánát sámi mánáidgárddiin ja sámi ossodagain ožžot nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji.
1.2 Vuoruheamit
1.3 Ulbmilolahusa eavttut
- Mánáid lohku geat ožžot nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji.
2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat
- Njuolggadusain mearriduvvon sámegielat mánáidgárddit ja ossodagat mat eai leat ráđđehusa doaibmaguovllus, mat leat dahkan ovdánahttinšiehtadusa Sámedikkiin.
2.2 Ohcanáigemearit
- Sámediggeráđđi mearrida váhnenmávssu ruovttoluotta máksima áigemeari.
- Ohcamat mat bohtet maŋŋel áigemeari eai meannuduvvo.
2.3 Gáibádus ohcamii
- Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
- Ohcamat mat eai ollašuhte ohcaneavttuid, hilgojuvvojit.
- Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid siskkobealde.
- Mánáidlogu duođaštus ja váhnenmávssu meroštallanvuođđu galgá čuovvut ohcama.
- Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
- Ohcci lea geatnegahttojuvvon addit buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.
3.1 Ohcamiid meannudeapmi
Sámedikkis lea váldi ieš árvvoštallat ohcama relevánssa doarjjaortnega eavttuid ja vuoruhemiid ektui, ja eará relevánta áššiid ektui. Sámediggi árvvoštallá prošeavtta čuovvovaččat:
- Ohcamat árvvoštallojuvvojit doarjjaortnega mihttomeari ja vuoruhemiid vuođul.
- Ohcamat árvvoštallojuvvojit Gielda/mánáidgárdeeaiggát meroštallamiid láhkaásahusa vuođul váhnenmávssuid.
Ohcama meannudeami oktavuođas sáhttá Sámediggi:
- Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
- Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddeš doarjjaáššiin sáhttet váikkuhit ohcama meannudeapmái.
- Sámediggi váldá várašumi das ahte prošeavtta ohcansubmi ja viidodat sáhttá muddejuvvot oassin doarjjaruđaid ollislaš rámma árvvoštallamis.
3.2 Biehttaleapmi
Doarjjaortnegis eai leat rievttálaš vuođut. Ohccis ii leat riekti oažžut doarjaga vaikko devdet buot eavttuid oažžut doarjaga. Doarjjaohcama sáhttá maid biehttalit jus:
- Ohcan ii deavdde ortnega juolludaneavttuid, iige čuovo ortnega vuoruhemiid ja/dahje mihttomeari.
- Ohcan ii sáhte vuoruhuvvot Sámedikki ekonomalaš rámmaid siskkobealde.
- Ohcamis váilot dieđut mat gáibiduvvojit.
- Ovddeš juolludusain eai leat eavttut čuvvojuvvon, nappo ahte ohcci ii leat sádden raporttaid dahje ahte lea sádden váilevaš raporttaid.
3.3 Meannudanáigi
- Doarjjaortnegat main lea rabas ohcanáigemearri meannuduvvojit dađistaga ja golmma mánu sisa dan rájes go ohcan lea joavdan.
- Sámediggi sáhttá sihtat eanet duođaštusaid jus lea dárbu.
3.4 Mearrádus ja dohkkeheapmi
- Doarjjaoažžu galgá 3 vahku sisa mearrádusdáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportálas. Jus Sámediggi ii oaččo eavttuid dohkkeheami, de sáhttá doarjja sihkkojuvvot duođi eanet dieđitkeahttá.
- Sus guhte vuolláičállá doarjjaeavttuid, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
3.5 Eavttut doarjjaožžui
- Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaibmabiju.
- Seamma prošeakta/doaibmabidju ii sáhte oažžut doarjaga máŋga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
- Maŋŋá doarjjamearrádusa ii addojuvvo eanet doarjja seamma prošektii/doaibmabidjui.
- Doarjja galgá adnot daid ulbmiliid ja eavttuid mielde mat doarjjareivves bohtet ovdan.
- Doarjjavuođu ii sáhte rievdadit ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot.
- Vejolaš ovttasbargoguoimmit galget dovdat doarjjaeavttuid.
3.6 Rievdadusat doarjjaeavttuin
- Doarjjaoažžu ii sáhte dahkat mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas dahje doaibmabijus ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja Sámediggi lea dohkkehan. Dohkkehuvvon ruhtadanplána ja investerenplána rievdadeapmi lohkkojuvvo álo mearkkašahtti rievdadussan.
3.7 Máksineavttut
- Go mearrádus lea dohkkehuvvon, de sáhttá doarjjavuostáiváldi bivdit 100% juolluduvvon doarjagis máksojuvvot.
- Gielddaid mánáidgárddiid ožžot refušuvnna váhnenmávssu ovddas 2 geardde jagis ja priváhta mánáidgárddit fas 4 geardde jagis, mánáidgárdeeaiggáda meroštallama vuođul.
- Jos ohcci lea ovdal ožžon doarjaga Sámedikkis ja rihkkon doarjjaeavttuid, de sáhttá dat dagahit ahte máksimat bissehuvvojit dassážiigo eavttut čuvvojuvvojit.
4.1 Meroštallannjuolggadusat
- Vánhenmávssuid refušuvdna:
- Doarjja addojuvvo dan vuođul movt gielda/mánáidgárdeeaiggát meroštallá váhnenmávssu.
- Gielda/mánáidgárdeeaiggát dahká meroštallamiid láhkaásahusa vuođul váhnenmávssuid birra.
4.2 Definišuvnnat
- Mánáidgárddit mat leat dahkan šiehtadusa Sámedikkiin:
- Sámi mánáidgárdi: Mánáidgárdi mii lea mearridan njuolggadusain ahte mánáidgárddi sisdoallu lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan sámegiela ja sámi kultuvrra ovddidemiin, geavahemiin ja ovdánahttimiin. Mánáidgárddi jođihit sámegielat pedagogalaš bargit. Mánáidgárddi bargit leat sámegielagat ja doaibmagiella lea sámegiella.
- Sámi ossodat eará mánáidgárddis: Ossodat mii lea mearridan njuolggadusain ahte mánáidgárddi sisdoallu lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan sámegiela ja sámi kultuvrra ovddidemiin, geavahemiin ja ovdánahttimiin. Mánáidgárddi bargit leat sámegielagat ja doaibmagiella lea sámegiella.
5.1 Ulbmilolahusa raporteren
- Galle máná leat ožžon nuvttá sámegiel mánáidgárdesaji, raporteren dahkko ohcanskovis.
5.2 Rehketdoalu raporteren
- Mánáidgárdeeaiggáda refušuvdnagáibádus maiddái lohkkojuvvo váhnenmávssu rehketdoalu raporteremiin.
5.3 Čuovvuleapmi ja árvvoštallan
- Sámediggi sáhttá dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.
- Sámediggi sáhttá sihtat eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget geavahuvvot statistihkas ja eará raporteremii.
5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun
- Go prošeakta loahpahuvvo, de galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksojuvvot ruovttoluotta Sámediggái.
- Sámediggi gáibida ruđa ruovttoluotta máksojuvvot, jos lea ribahan menddo ollu máksit.
- Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjaga dahje gáibida ruovttoluotta máksit doarjaga jos:
- Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
- Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
- Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmila mielde ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
- Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangohčus, priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat leat álggahuvvon doarjjaoažžu ektui dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
- Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdalgo vihtta jagi lea gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
- Jos doarjjaoažžu dákkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjojuvvon, de sáhttet maŋŋoneami ovddas gáibiduvvot vel reanttut lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 mannosaš lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.