Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Dán ortnega njuolggadusat 

1 Doarjjaortnega mihttomearri, vuoruheamit ja eavttut

1.1 Doarjjaortnega mihttomearri

• Ahte gávdnojit oahpponeavvut vuoruhuvvon fágain ja cehkiin sámegielain, mat čuvvot OM20S oahppoplánabuktosa

1.2 Vuoruheamit

Oahpponeavvut lullisámegillii:

• Sámegiella nubbingiellan – sámegiella 2, jo1-jo3
• Sámi historjá ja servodatfága, jo
• Prentejuvvon girjjit fágii sámegiella vuosttašgiellan
• Prentejuvvon girjjit fágii servodatfága, 1.-4.ceahkki

Oahpponeavvut julevsámegillii:

• Sámegiella nubbingiellan, Sámegiella 2, 1.-4. ceahkki
• Sámegiella nubbingiellan – sámegiella 4, jo1-jo3
• Prentejuvvon girjjit fágii sámegiella vuosttašgiellan
• Prentejuvvon girjjit fágii servodatfága, 1.-4.ceahkki
• Sámi historjá ja servodatfága, jo

Oahpponeavvut davvisámegillii:

• Sámegiella čiekŋudeapmi 8.-10.ceahkki
• Prentejuvvon girjjit fágii sámegiella vuosttašgiellan
• Prentejuvvon girjjit fágii servodatfága, 1.-4.ceahkki

Oahpponeavvut sámegillii mearkagiellaohppiide:

• Sámegiella vuosttašgiellan 5.-7.ceahkki

Earenoamážit heivehuvvon oahpponeavvut davvi-, julev- ja máttasámegillii, lassin dábálaš heiveheapmái:

• Earenoamážit heivehuvvon oahpponeavvut davvi-, julev- ja máttasámegillii - Álkes girjjit iešguđet dásiide ja fágasurggiide, 8. ceahki rájes bajás guvlui
• Earenoamážit heivehuvvon oahpponeavvut davvi- julev- ja máttasámegillii, Konkretiserenmateriála

Erenoamážit heivehuvvon digitála oahpponeavvuid oktavuođas dát mearkkaša ahte oahpponeavvut heivehuvvojit universála hábmengáibádusaid lassin.

Sámediggi lea mielas ráhkadit oahpponeavvuid guovtti dahje máŋgga gillii bálddalasat. Dainna lágiin sihkkarastit mii seammás almmuhemiid golmma sámegillii ja visotsámi perspektiivva vuhtiiváldima oahpponeavvus. Dakkár prošeavtta ferte ráddjet nu ahte guoská dušše ovtta ceahkkái dahje fáddái, vai ii šatta beare stuoris.

Prošeavttat mat leat olggobealde vuoruhuvvon fágasurggiid árvvoštallojuvvojit čilgejuvvon ja duođaštuvvon dárbbuid vuođul. Presiserejuvvo ahte vaikko Sámediggi lea vuoruhan oahpponeavvuid máŋgga ceahkkái/dássái ovtta fágas, de sáhttá ovddidit ohcamuša osiide vuoruhuvvon fágas. Lea dehálaš ahte prošeavtta sturrodat árvvoštallojuvvo dárkilit prošeavtta olmmošlaš resurssaid ektui, ja ahte man stuora prošeavtta lea praktihkalaččat vejolaš čađahit golmma jagi áigerámmas.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

Lasihit sámegielat oahpponeavvuid jahkásaš vuoruhemiid siskkobealde

• Galle dábálaš oahpponeavvu Antall særskilt tilrettelagte læremidler
• Galle erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvu
• Guđe sámegillii lea oahpponeavvu ráhkaduvvon?
• Galle oahpponeavvu leat ráhkaduvvon Máhttolokten 2020 - Sámi oahppoplánabuktosa vuođul dahje joatkkaskuvlla čađamanni fágaide
• Guđe luohkkái/dássái oahpponeavvu lea ráhkaduvvon
• Guđe fágii/fágasurggiide oahpponeavvu lea ráhkaduvvon
• Makkár oahpponeavvu

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjavuostáiváldi / Gii sáhttá ohcat

• Lágádusat, fitnodagat, almmolaš ja priváhta institušuvnnat
• Fitnodagat, institušuvnnat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga fertejit leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

2.2 Ohcanáigemearri

• Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.

2.3 Gáibádusat ohcamii

• Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Ohcamat mat eai deavdde eavttuid maid vuođul sáhttá ohcat dahje mat eai gula ortnega vuoruhemiide, hilgojuvvojit.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid mielde.
• Ohcamis galgá leat prošeaktačilgehus mii čilge prošeavtta/doaimma ulbmila, fágalaš sisdoalu, ulbmiljoavkku, bušeahta, ruhtadanplána ja ovdánanplánaid oktan plánejuvvon gárvvistanáigemeriin.
• Ohcamis galgá čilget movt prošeakta vuhtiiváldá guoddevašvuođa/birgejumi.
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Ohcci lea geatnegahtton addit Sámediggái buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.
• Iežas barggu viidodaga galgá čilget ohcamis.

3 Ohcama meannudeapmi

3.1 Ohcama meannudeapmi

Sámedikkis lea váldi ieš árvvoštallat ohcama relevánssa doarjjaortnega eavttuid ja vuoruhemiid ektui, ja eará relevánta áššiid ektui.

Sámediggi árvvoštallá prošeavtta čuovvovaččat:

• Ohcamat árvvoštallojuvvojit doarjjaortnega mihttomeari ja vuoruhemiid vuođul.
• Ohcamat árvvoštallojuvvojit dan vuođul movt guoddevašvuohta leat vuhtiiváldojuvvon prošeavttas, ja ahte leago prošeakta realisttalaš ekonomiija dáfus, leago fágalaš árvvoštallama vuođul vejolaš čađahit prošeavtta/doaimma, leago fágalaš sisdoallu buorre ja profeššunealla, leago prošeakta ehtalaččat dohkálaš ja ahte movt prošeakta váikkuha servodahkii.
• Sámediggi árvvoštallá maiddái prošeavtta dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva.
• Oahpponeavvoráhkadeami strategiijaplána 2025-2028 lea áššemeannudeami duogášdokumeanta.

Ohcama meannudeami oktavuođas sáhttá Sámediggi:

• Viežžat kredihttadieđuid ohcci birra.
• Iežas barggu viidodat galgá árvvoštallojuvvot ohcanáigemuttus ja čilgejuvvot ohcamis. Iežas barggu oktavuođas sáhttá gáibiduvvot vuolláičállojuvvon diibmolistu ja mearriduvvon diibmoáigi.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvistanmaŋŋoneamit ovddit doarjjaáššiin, deattuhuvvojit.
• Sámediggi áigu árvvoštallat gárvvistanáigemeriid doaibmabiju viidodaga ja ohcci prošeavtta áigeplána ektui. Dáláš oahpponeavvuid, ovttaskas oahpponeavvuid ja fáddágihppagiid jorgalemiid ja dárkkistemiid buvttadanáigi vurdojuvvo leat oanehat go ođđa ráhkadeamis ja oahpponeavvuin.
• Sámediggi eaktuda ahte ohcansubmi ja prošeavtta viidodat sáhttá muddejuvvot oassin doarjjaruđaid ollislaš rámma árvvoštallamis.

3.2 Biehttaleapmi

Doarjjaortnegis eai leat rievttálaš vuođut. Ohccis ii leat riekti oažžut doarjaga vaikko devdet buot eavttuid oažžut doarjaga.

Doarjjaohcama sáhttá maid biehttalit jus:

• Ohcan ii deavdde ortnega juolludaneavttuid, iige čuovo ortnega vuoruhemiid ja/dahje mihttomeari.
• Ohcan ii sáhte vuoruhuvvot Sámedikki ekonomalaš rámmaid siskkobealde.
• Ohcamis váilot dieđut mat gáibiduvvojit.
• Ovddeš juolludusain eai leat eavttut čuvvojuvvon, nappo ahte ohcci ii leat sádden raporttaid dahje ahte lea sádden váilevaš raporttaid.

3.3 Áššemeannudanáigi

• Ohcanvuđot ortnegat galget meannuduvvot 3 mánu siste dan rájes go ohcan lea boahtán.
• Sámediggi sáhttá, jus lea dárbu, bivdit eanet duođaštusaid, ja dat sáhttá guhkidit meannudanáiggi.

3.4 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjavuostáiváldi galgá 3 vahku siste mearrádusdáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportálas. Jus ii dohkket eavttuid, de doarjja sihkkojuvvo duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte dohkkeha eavttuid, galgá leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.5 Eavttut doarjjavuostáiváldái

• Doarjjavuostáiváldi galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaimma.
• Okta prošeakta/doaibma ii sáhte oažžut doarjaga máŋgga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Prošeakta/doaibma mii lea ožžon doarjaga Sámedikkis, dábálaččat ii sáhte oažžut eanet doarjaga seamma ulbmilii. Erenoamáš ákkaid dihte sáhttá muhtun oktavuođain dás spiehkastit.
• Doarjja galgá adnot daid ulbmiliid ja eavttuid mielde mat doarjjareivves bohtet ovdan.
• Doarjjavuođu ii sáhte rievdadit ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot.
• Vejolaš ovttasbargoguoimmit galget dovdat doarjjaeavttuid.

3.5.1 Gáibádusat oahpponeavvuide

• Doarjjaoažžu galgá ráhkadit oahpponeavvuid oahppoplánabuktosa Máhttolokten 2020 - Sámi ja joatkkaoahpahusa čađamanni fágaid vuođul. Oahpponeavvuid divodeami oktavuođas galget gustovaš oahppoplánat leat vuođđun.
• Doarjjaoažžu galgá oahpponeavvuid ráhkadettiin čuovvut sámi riektačállinnorpmaid ja geavahit dohkkehuvvon tearpmaid. Dohkkehuvvon tearbman oaivvilduvvojit tearpmat mat gávdnojit sátnegirjjiin/-listtuin.
• Jus ođđa tearpmaid ráhkada, galgá doarjjaoažžu čuovvut Sámedikki terminologiijabarggu njuolggadusaid ja sáddet ođđa tearpmaid Sámi giellagáldui dohkkeheapmái. Go válmmas oahpponeavvus geavaha tearpmaid mat eai leat dohkkehuvvon Giellagáldus, de galgá oahpponevvui bidjat sátnelistu mas čilge tearpmaid.
• Doarjjaoažžu galgá oahpponeavvuid hábmemis váldit vuhtii oppa sámi perspektiivva ja máŋggakultuvrrat servodaga máná ja oahppi identitehta duođašteapmin ja viiddidan dihte sin perspektiivva. Oahpponeavvuin mat gaskkustit oppalaččat sámi servodaga, kultuvrra ja historjjá birra, lea deaŧalaš ahte teaksta ja govvaávdnasat čájehit Sámi girjáivuođa.
• Doarjjaoažžu galgá oahpponeavvuid hábmet dáinna lágiin ahte ovddidit dásseárvvu ja ovttadássásašvuođa, ja garvit vealaheami, gč. likestillings- og diskrimineringsloven § 27.
• Go oahpponeavvus leat máŋga komponeantta/oasi berre doarjjavuostáiváldis leat čálli-/jorgaleaddjijoavku gos leat unnimus 3-4 olbmo, sihkkarastin dihte prošeavtta čađaheami.
• Buot oahpponeavvut berrejit heivehuvvot ohppiid várás geat dárbbašit eaŋkalis láhčima, gč. gáibádusa heivehuvvon oahpahusas.
• Doarjjaoažžu galgá fuolahit ahte digitála oahpponeavvuid sáhttá geavahit neahttavuđot oahpahusas/ gáiddusoahpahusas.
• Doarjjaoažžu galgá ásahit referánsajoavkku mas lea áigeguovdilis fágapedagogalaš gelbbolašvuohta ja oahpponeavvogelbbolašvuohta.
• Referánsajoavkku ovddasvástádus lea čuovvulit prošeavtta ja váikkuhit dasa ahte buktagis šaddá buorre dássi. Digitála oahpponeavvuid ráhkadeamis galget IKT-gelbbolašvuohta ja gelbbolašvuohta IKT digitála áđaid pedagogalaččat geavaheamis, maiddái ovddastuvvot referánsajoavkkus.
• Go sihkkarastá oahpponeavvu kvalitehta, de berrejit oahppit ja oahpaheaddjit geat devdet ulbmiljoavkkuid, geahččaladdat dan ovdal gárvvisteami.
• Doarjjaoažžu galgá geavahit garra olggoža go deaddila girjjiid, earret čállingirjjiide mat adnojit dušše okte.
• Doarjjaoažžu galgá válmmas oahpponeavvus čilget:
  • Makkár oahppoplána vuođul lea buvtta ráhkaduvvon
  • Makkár olahusjovkui/jahkeceahkkái ja fágii buvtta lea ráhkaduvvon
  • Lea go oahpponeavvu visotgokči. Jus oahpponeavvu ii leat visotgokči, de galgá boahtit ovdan makkár fáttát/suorggit fágas (-in) gokčojuvvojit.
• Doarjjaoažžu galgá dahkat šiehtadusa girječálliiguin, govvabiddjiiguin, jorgaleddjiiguin ja earáiguin geat galget searvat bargui dan ektui ahte olles oahpponeavvu dahje oasit das, sáhttet almmuhuvvot, háddjejuvvot dahje ráhkaduvvot girjin, elektrovnnalaš hápmin (maiddái neahttaveršuvdnan) dahje vaikko makkár eará gaskaoami bokte.
• Doarjjaoažžus galgá leat šiehtadus girječálliiguin dan birra ahte oahpponeavvu galgá nuvttá;
  • sáhttit jorgaluvvot eará sámi gielaide
  • addit elektrovnnalašhámis stáhtalaš buvttadeddjiide mat buvttadit heivehuvvon almmuhusaid čalmmehemiide ja olbmuide geat eai loga ja dárbbašit molssaevttolaš ja dievasmahtti gulahallama. Elektrovnnalaš mánusa sisdoallu galgá leat seamma lágan go válmmas buktagis, ja leat dakkár hámis ja formáhtas mainna sáhttá bargat dábálaš dihtoriin. Mánus ferte leat struktuvrralaš, ja bajádusat, bajilčállagat jna. Fertejit identifiserejuvvot kodaiguin.
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadit girječálliiguin addit oahpponeavvu teavstta nuvttá, elektrovnnalaš hámis Divvun:ii, Sámi giellateknologiija guovddážii Romssa universitehtas. Divvun-prográmma galgá sáhttit geavahit oahpponeavvuid teavsttaid čuovvovaš ulbmiliidda:
  • Hálddašit dieđalaš dutkama
  • Geavahit giela iešvuođaid teavsttain (omd. statistihkalaš dieđuid, grammatihkalaš dieđuid, grammatihkalaš iešvuođaid ja sániid)
  • Almmuhit oanehis ovdamearkkaid Teavsttaid geavahit gávppálaš ja ii-gávppálaš giellateknologalaš ulbmiliidda mat eai rihko dahkkivuoigatvuođalágaid. Ovdamearkan leat divvunprográmma, giellaoahppoprográmma ja dihtorjorgaleapmi).
• Teaksta mii lea ovddiduvvon Divvun:ii šaddá ohcantearbman dán neahttabáikkis: http://gtweb.uit.no/korp/. Neahttabáiki ii čájet olles teavstta, muhto dušše daid cealkagiid maid geavaheaddji lea ohcan.
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas girječálliiguin bidjat sierra dieđuid das ahte jos doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeavtta doaibma bissehuvvo dahje nohká, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte dahje ii háliit almmuhit, de sáhttá Sámediggi váldit badjelasas almmuheami. Seamma guoská maiddái šiehtadussii eará vehkiiguin.
• Doarjjaoažžu galgá addit 10 gáhppálaga dábálaš ja heivehuvvon oahpponeavvus Sámediggái. Digitála oahpponeavvuide galgá doarjjaoažžu sáddet sisabeassandieđuid Sámediggái.
• Doarjjaoažžus lea ovddasvástádus oahpponeavvuid juohkimis ja vuovdaleamis.
• Doarjjaoažžus lea ovddasvástádus sáddet dieđuid ođđa almmuhemiid birra Ovttas.no:i dakkaviđe go oahpponeavvu lea almmuhuvvon.
  • makkár oahppoplána vuođul oahpponeavvu lea ráhkaduvvon.
  • makkár jahkeceahkkái/ulbmiljovkui oahpponeavvu lea ráhkaduvvon
  • gokčá go oahpponeavvu ollislaččat oahppoplána dahje makkár fáttáid/surggiid fátmmasta oahpponeavvu.
  • oahpponeavvu sisdoalu.
• Doarjjaoažžu galgá fuolahit ahte deaddiluvvon oahpponeavvut fállojuvvojit márkanii unnimusat vihtta jagi maŋŋel almmuhusa.
• Doarjjaoažžu galgá fuolahit digitála oahpponeavvuid doaimmas ja bajásdoallamis unnimusat vihtta jagi dan rájes go leat olámuttus.

3.5.2 Gáibádusat digitála oahpponeavvuide

• Oahpponeavvu galgá ráhkaduvvot gustovaš universealla hábmema láhkanjuolggadusaid vuođul, gč Universell utforming av læremidler av IKT-løsninger.
• Oahpponeavvu galgá ráhkaduvvot gustovaš persovdnadiehtolága mielde, gč. persondiehtolága.
• Oahpponeavvu galgá čuovvovaš gáibádusaid deavdit:
  • Galgá sáhttit neahtas geavahit, dehe viežžat neahtas, ja sáhttit geavahit iešguđet lágan neahttalohkkiin ja operatiivavuogádagain. Galgá álkit sáhttit geavahit rabas standárddaid, ja duođaštit makkár formáhtat gáibiduvvot ja lea go dárbu liigeáđaide ja eará viiddidemiide neahttalohkkis.
  • Digitála oahpponeavvut (ii gusto mánáidgárdde ávdnasiidda) galget merkejuvvot "Norsk standard NS 4180:2017 Læringsteknologi - Metadata for læringsressurser" ektui, gos oahpposesifihkka iešvuođat kap. 5.2.2 galget devdojuvvot oktan referánssaiguin Grep:ii (nationála oahppoplánadiehtovuođđu vuođđooahpahussii). Geahča maiddái standárda lasáhus B, "Eksempel på bruk".
  • Jus oahpponeavvu gáibida sisabeassama vai sáhttá autentifiseret ja beassá persovnna- ja joavkodieđuide, de leat gáibádus ahte geavaha Feide dahje Nye Feide. Lea ávžžuhus ahte Nye Feide čoavddus geavahuvvo.
  • Loahppageavaheaddji galgá sáhttit geavahišgoahtit digitála osiid almmá erenoamáš liseansavuđot bálvalusaid dahje goalmmát oasálaččaid diŋgojumiid haga. Dat mearkkaša ahte geavaheaddji sáhttá geavahit oahpponeavvu sisdoalu ja funkšunalitehta almmá dárbbaškeahttá oastit eará bálvalusaid.

3.6 Prošeavtta/doaimma gárvvistanáigemearri

• Áigemearri gárvet lea maŋimusat 3 jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona.
• Erenoamáš dilálašvuođaid geažil sáhttá doarjjaoažžu ohcat guhkit áigemeari eanemusat 1 jagi. Ohcama galgá ákkastallat. Sámedikkis lea váldi árvvoštallat, hilgut dahje bidjat ođđa gáibádusaid gárvvisteapmái.

3.7 Rievdadusat doarjjaeavttuin

• Doarjjavuostáiváldi ii sáhte dahkat mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas/doaimmas ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot. Rievdadusat dohkkehuvvon ruhtadanplánas, investerenplánas ja bargguid vuoruhemiin, lohkkojuvvojit álo mearkkašahtti rievdadussan.

3.8 Máksineavttut

• Go mearrádus lea dohkkehuvvon, de sáhttá doarjjavuostáiváldi bivdit 50% doarjagis máksojuvvot,
• Go mearrádus lea dohkkehuvvon, de sáhttá doarjjaoažžu bivdit máksojuvvot 50% juolluduvvon doarjagis, 25% go doarjjaoažžu raportere ja duođašta prošeaktarehketdoaluin ja mánusa ovdanbuktimiin ahte bargu lea beallemuddui čađahuvvon.
• Go prošeakta lea loahpahuvvon ja Sámediggi lea dohkkehan rehketdoalu ja raportta, de sáhttá máksit doarjaga mii lea báhcán. Prošeavttaide main leat máŋga oasi/oasi/modula (oahpponeavvut dahje sullasaččat) sáhttá nuppi ja maŋimuš oasi doarjagis máksit ovttaskas oassái dađistaga go dat leat beallemuddui čađahuvvon ja gárvvistuvvon.
• Jus ohcci ovdal lea ožžon doarjaga Sámedikkis ja doarjjaeavttut eai leat ollašuhttojuvvon, de sáhttá dat dagahit ahte máksin bissehuvvo dassážii go rihkkumuš lea loahpahuvvon.

4 Meroštallannjuolggadusat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

• Sámediggi sáhttá máksit doarjaga gitta 100 % dohkkehuvvon goluin.
• Prošeavtta iežas/eaktodáhtolaš bargu ii máksojuvvo, muhto lea mielde ruhtadeamis. Sámedikki meroštallanvuođđu galgá geavahuvvot, nu guhkás go lea vejolaš.

Mánusa ovdánahttin

Deaddiluvvon oahpponeavvuid mánusbargu lea buktaga teaksta ja govaid teaksta.

Digitála oahpponeavvuid mánusbargu lea buktaga teaksta, govaid teaksta, buvttadeami teaksta ja jietnafiillaid teaksta.

Girječállibálká ođđa teavsttas

• Davvisámegiella: gitta 2 750 ru siiddu nammii 2000 guoskevaš siidduin dahje girječálliid ja/dahje jorgaleddjiid friijaoastin gitta guovtti jahkái šiehtadusa mielde guoskevaš bargoaddiin. Girječálliid friijaoastin galgá ákkastuvvot ja duođaštuvvot.
• Lulli- ja julevsámegiella: gitta 3 000 ru siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga dahje girječálliid ja/dahje jorgaleddjiid friijaoastin gitta guovtti jahkái šiehtadusa mielde guoskevaš bargoaddiin. Girječálliid friijaoastin galgá ákkastuvvot ja duođaštuvvot.

Bálká jorgalit, heivehit, ođasmahttit ja áigeguovdilastit dálá teavsttaid dahje oahpponeavvuid:

• Davvisámegiella: gitta 1 650 ru siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga.
• Lulli- ja julevsámegiella: gitta kr 1 800 juohke siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga.

Korrektuvra ja giellabassan:

• Davvisámegiella: 220 ru siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga.
• Lulli- ja julevsámegiella: gitta 240 ru siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga.

Referánsajoavku: 50 000 ru rádjai. Dárbbu mielde sáhttá ohcat lasi oahpponeavvuide, buohtalas almmuhemiide ja earenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuide ja goluid galgá dárkileappot čilget.

Doarjja eará sisdollui nugo govaide, vuoigatvuođaide jna. Golut galget spesifiserejuvvot gollomeroštallamis loguin ja hattiin.

Buvttadeapmi

Deaddiluvvon oahppogirjjiide ja e-girjjiide (ovdamearkka dihtii e-pub, flipping-girji ja pdf):

Ollislaš buvttadangolut (gollohaddi juohke oahpponeavvus) leat doaimmahusgolut ja teknihkalaš buvttadeapmi, ja doarjja rehkenasto oahppogirjji ollislaš viidodagas, 16 siidosaš árkka vuođul.

Doaimmahusgollun oaivvilduvvojit gielalaš, fágalaš ja pedagogalaš gieđahallan ja korrektuvrra lohkan.

Teknihkalaš buvttadeapmin oaivvilduvvojit formáhta, báberkvalitehta, ivdnegeavaheapmi, korrekturdivvumat, olggoš ja čatnan ja eará dasa gullevaš barggut.

Geavat ovtta dain gollokategoriijain:

• Gollokategoriija 1: Gitta 50% illustrašuvnnat - gitta 21 000 ru. rádjái juohke árkkas.
• Gollokategoriija 2: eanet go 50% illustrašuvnnat – gitta 24 000 ru rádjai juohke árkkas.

Illustrašuvnnat oaivvilduvvojit govat, sárgumat, tabeallat, formelat jna.

E-girjji buvttadettiin galgá geassit eret meroštallojuvvon deaddilangoluid.

Ollislaš buvttadangolut leat doaimmahusgolut ja teknihkalaš buvttadeapmi. Ovddidanbarggu viidodat ja sisdoallobuvttadeami lea čadnon oahpponeavvu mohkkáivuhtii.

Oahpponeavvuid mohkkáivuođa meroštallat ná:

• Gaskamuddosaš mohkkáivuohta - veaháš multimediála, seahkálasbuktagat (muhtumassii ráidduid mielde)
• Multimediála/multimodála (čuovga, govva, video), ii leat ráidduid mielde, spillat, simuleremat, vuorrováikkuheaddji.

Ohcci galgá ákkastit teknihkalaš čovdosa válljema.

Diibmobálká lea gitta 775 ru rádjai. Vejolaš alit máksomeari galgá ákkastit.

Oppalaš golut

Deaddiluvvon oahpponeavvuid várás:

Dasa lassin sáhttá buvttadangoluid vuođul rehkenastit lasáhusa gitta 100% rádjái vuođđoalmmuhusaide ja 60% rádjái paralleallaalmmuhusaide. Oppalaš golut leat eará olggosgolut mat lágádusas leat oahpponeavvuid ráhkadeamis earret daid mat gullet eará gollokategoriijaide.

Digitála oahpponeavvuid várás:

Oppalaš golut mat čuvvot buvttadusa sáhttá fievrridit ollásit vuođđoalmmuheamis ja 60% rádjái paralleallaalmmuhusain.

4.2 Definišuvnnat

Oahpponeavvun oaivvilduvvojit buot deaddiluvvon, eai deaddiluvvon ja digitála oasit mat leat ráhkaduvvon oahpahusa geavahussii. Dat sáhttet leat ovttaskas dahje leat ollisvuođa oassin, ja okto dahje ovttas duhtadit Oahppoplánadahkosa Máhttoloktema gelbbolašvuođamihtu, gč. Oahpahuslága láhkaásahusa, § 17-1.

Earenoamážit heivehuvvon oahpponeavvut leat ohppiid várás geat dárbbašit viidát heiveheami ja hui ollu individuála heiveheami

Oahpponeavvut maidda sáhttá addit doarjaga vuoruhemiid siskkobealde:

• Dálá oahpponeavvuid ođasmahttin
• Oahpponeavvuid lassioasit dahje oahpponeavvuid/oahpponeavvuid dievasmahttin
• Jorgaleapmi
• Jorgaleapmi heivehemiin
• ođđaráhkadeapmi
• buohtalasdeaddileapmi
• ođđasit deaddileapmi
• erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuide sáhttet konkretiserenávdnasat maiddái leat áigeguovdilat

4.3 EOO-njuolggadusat

• Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa stáhtadoarjjanjuolggadusaid rámmaid siskkobealde. EEO-šiehtadusa mearrádusat almmolaš doarjagiid juolludeami birra gusket Sámediggái seamma láhkai go stáhta-, gieldda- ja fylkkahálddašeapmái.
• Doarjja sáhttá muhtun dilálašvuođain juolluduvvot EEO-šiehtadusa njuolggadusaid vuođul binnánaš doarjagiid birra. Njuolggadusat binnánaš doarjagiid birra čuvvot miessemánu 10. b. 2024 láhkaásahusa nr 761. Dáid njuolggadusaid mielde ii sáhte doarjjavuostáiváldi golmma rehketdoallojagi áigodagas oažžut eanet go oktiibuot 300 000 eurosaš binnánaš doarjaga.
• Ovdalgo doarjja máksojuvvo, de ferte doarjjavuostáiváldi duođaštit Sámediggái ahte ii leat máksinjagi dahje guovtti ovddit jagi ožžon binnánaš doarjaga eará sajis, mii oktiibuot Sámedikki doarjagiin gaskamearálaččat lea eanet go 300 000 euro. Vejolaš ođđa almmolaš doarjjaohcamiid oktavuođas (beroškeahttá gos oažžu doarjaga) lea doarjjavuostáiváldis geatnegasvuohta dieđihit doarjaga birra. Dieđihangeasku gusto 3 rehketdoallojagi fálaldatáiggi rájes.
• ESA sáhttá geatnegahttit Sámedikki gáibidit doarjaga ruovttoluotta doarjjavuostáiváldis jus doarjja ii leat addojuvvon njuolggadusaid mielde dahje jus doarjjavuostáiváldi ii geavat doarjaga dan ulbmilii masa lea addojuvvon.

5 Raporteren ja evalueren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Doarjjavuostáiváldi galgá raporteret mo doaibmabidju lea čađahuvvon ja makkár bohtosat leat leamaš prošeavtta/doaibmabiju ulbmila ektui. Dasa lassin galgá raporterejuvvot čuovvovaččat:

Lasihit sámegielat oahpponeavvuid jahkásaš vuoruhemiid siskkobealde

• Galle dábálaš oahpponeavvu Antall særskilt tilrettelagte læremidler
• Galle erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvu
• Guđe sámegillii lea oahpponeavvu ráhkaduvvon?
• Galle oahpponeavvu leat ráhkaduvvon Máhttolokten 2020 - Sámi oahppoplánabuktosa vuođul dahje joatkkaskuvlla čađamanni fágaide
• Guđe luohkkái/dássái oahpponeavvu lea ráhkaduvvon
• Guđe fágii/fágasurggiide oahpponeavvu lea ráhkaduvvon
• Makkár oahpponeavvu
• Buot raporterema dahká Sámedikki doarjjaportálas.

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Doarjjavuostáiváldi galgá raporteret doarjjageavaheami Sámedikki doarjjaportálas.
• Ruhtageavaheami rehketdoalus galget leat mielde buot golut ja dietnasat, maiddái prošeavtta/doaimma eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga gusket prošeavtta/doaimma čađaheapmái.
• Rehketdoallu galgá leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštusain. Jus dat ii leat dahkkon, de ii máksojuvvo doarjja. Jus dohkkehuvvon gollomeroštusas ja rehketdoalus leat mearkkašahtti erohusat, de galgá dan čilget.
• Jus prošeavtta/doaimma rehketdoalu loahpalaš golut leat unnit go mearrádusa dohkkehuvvon gollomeroštus, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.
• Ruhtageavaheami rehketdoalu duođašta ná:
  • Go lea vuollel 100 000 ruvdnosaš doarjja, de galgá sáddet prošeaktarehketdoalu mas oaidná buot goluid ja sisaboađuid prošeavttas dohkkehuvvon gollomeroštallama ektui. Rehketdoalu galgá ráhkadit guittiid vuođul, ja guittet galget leat nummarastojuvvon ortnegis rehketdoalu vuođul.
  • Go lea badjel 100 000 ruvdnosaš doarjja, de galgá sáddet autoriserejuvvon rehketdoalli dahje stáhtaautoriserejuvvon revisor duođaštuvvon rehketdoalu.
  • Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
  • Doarjjavuostáiváldi gii lea registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid lassiárvodivada haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.

5.3 Čuovvuleapmi ja evalueren

• Sámediggi sáhttá dárkkistit adno go ruhta eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá bivdit eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget adnot statistihkas ja eará raporteremis ja doarjjaortnega evalueremis.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Prošeavtta/doaimma gárvvisteami oktavuođas galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus dat lea máksojuvvon menddo ollu.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjjamáksima dahje gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus:
  • Doarjjavuostáiváldi lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjavuostáiváldi lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmilii ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangáibádus, doarjjavuostáiváldis leat rahppojuvvon priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat dahje doarjjavuostáiváldi heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjavuostáiváldi lea vuovdán iežas investeremiid ovdal go vihtta jagi leat gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
• Jus doarjjavuostáiváldi ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jus ruhta ii leat máksojuvvon ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjon, de gáibiduvvojit reanttut maŋŋoneami ovddas vel lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.
• Jus doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeavtta doaibma bissehuvvo dahje loahpahuvvo, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte dahje ii áiggo čađahit almmuheami, de sáhttá Sámediggi doalahit vuoigatvuođa váldit badjelasas almmuheami. Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas čálliin dieđihit dan birra erenoamážit, ja čálli galgá dan dohkkehit. Seammá gusto šiehtadusaide earáiguin geat leat leamaš mielde oahpponeavvu ráhkadeamen.