Dávviriid gávdnan

Dávviriid gávdnan

Jos leat gávdnan dávviriid maid jáhkát leat boarrásat, de váldde oktavuođa minguin. 

Ii mávsse maidege muitalit, ja du gávnnus sáhttá leat sámi historjjá deaŧalaš oassi. Sámi dávviriidda guoská kulturmuitoláhka seamma láhkai go eará kulturmuittuide, ja dat leat automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon jos dat leat 1917 manos dahje boarráset.

Deaddil ja stuora govva ihtáJos leat váldán dávvira eret eatnamis de dat ii galgga bassojuvvot, muhto vurkejuvvot oadjebasat ja galbmasis mas mielde lea veahaš gávnnusbáikki eana. Merke gávnnusbáikki vai mii sáhttit boahtit ruovttoluotta lagabuidda iskkadit. Jos dávvir ain lea eatnamis, de váldde GPD-posišuvnna, govaid ja dieđit midjiide de mii fitnat árvvoštallamin gávdnosa agi ja vejolaš suodjalanstáhtusa. Dávviriid gávnnusbáikái sáhttá čatnasit ollu diehtu, ja ovttaskas dávvirat sáhttet leat oasit stuorát kulturmuittus nugo goahtesajis, dáktečiegás jna. 

Jos don eanaeaiggádin leat goaivumin du iežas eatnamis ja gávnnat vejolaš ráfáidahttojuvvon dávvira, de fertet dalán bissehit barggu ja váldit minguin oktavuođa. Mii mearridat ahte dárbbaša go dárkileappot iskkadit. Stáhta máksá muđui buot unnit, priváhta doaibmabijuid goluid ovddas omd. viesu, garáša dahje smávva goaivunbargguid oktavuođas. 

Metálladetektorin dahkkojuvvon gávnnus galgá raporterejuvvot ja addojuvvot nugo earáge gávdnosat.