Giellaprošeavtta Giellabáiki joatkin – sámegielat arena Viesterállásis ja Lofuohtas

Giellaprošeavtta Giellabáiki joatkin – sámegielat arena Viesterállásis ja Lofuohtas

Sámediggeráđđi juolluda doarjaga Várdobáiki sámi guovddážii gitta 300 000,- ru rádjai giellaprošeavtta Giellabáiki joatkimii – sámi giella- ja deaivvadanbáiki Viesterállásis ja Lofuohtas.

Várdobáiki ásahii Giellabáikki čakčat 2019 giellaprošeaktaruđaiguin maid oaččui earret eará Sámedikkis. Mihttomearrin lei čađahit gielladoaibmabijuid ja sámegielkurssa guovllu sámi álbmogii.

Deaddil ja stuora govva ihtá– Giellabáiki lea organiserejuvvon Várdobáikki vuolde, ja šaddá miellagiddevaš oaidnit movt giellaguovddáš lávdaduvvon málliin doaibmá áiggi mielde, ja guđe láhkai dát lea mielde buorideamen Várdobáikki regionála doaimma, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen.

Vaikko Viesterállásis ja Lofuohtas leat viehka ollu sámit, de lea dáruiduhttinproseassa dagahan dan ahte sámegielat leat leamaš čihkosis guhkes áiggi. Maŋimuš 10 – 15 jagi bokte lea sámevuohta dattetge várrugasat fas lieđđugoahtán. Beroštupmi sámi gillii, kultuvrii, kulturmuittuide, sámi historjái, sámi báikenamaide jna guovllus lea lassánan.

Giellabáikki bokte lea guovllu sámi álbmot sáhttán deaivvadit ja earret eará mannat giellakáffádahkii, giellakurssaide ja vásihit sámi filmmaid, sáhkavuoruid ja ávvudit sámi álbmotbeaivvi.

– Giellabáiki lea čađahan máŋggalágan ja buriid gielladoaibmabijuid sihke stuorra ja smávva mánáide, nuoraide ja rávisolbmuide, main leat leamaš máŋggalágan fáttát ja ollugat leat searvan, ja dáid deaŧalaš doaibmabijuid mii háliidat doarjut viidáseappot, dadjá Mikkelsen.

Maŋŋá go giellaprošeakta ásahuvvui Viesterállásis ja Lofuohtas, de lea Giellabáiki dál ásahuvvon giellaarenan mii ovttasbargá eará sámeservviiguin. Áiggi mielde háliidit sii maiddái sáhttit fátmmastit sihke mánáidgárddiid, skuvllaid ja eará arenaid.

– Deaŧalaš lea ahte sámi álbmogis Viesterállásis ja Lofuohtas lea sámi giella- ja deaivvadanbáiki. Dieinna lágiin sáhttit mii duođaštit ja oainnusmahttit dan ahte guovllus ásset sámit, seammás go ollašuhttit dárbbu buorebut oahpásmuvvat gielain ja kultuvrrain, mat eai šat galgga čiegaduvvot, muhto loktejuvvot oidnosii, dadjá sámediggeráđđi.

Eanet dieđuid ja jearahallama addá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR), tel. 917 42 161 dahje e-poasta: mikkel.eskil.mikkelsen@samediggi.no