Maja Kristine Jåma
Árvu/Sametinget
Dálkkádatrievdamat leat min áiggi stuorámus áittan olbmo ja luonddu buorredilálašvuhtii. Daid iešguđet váikkuhusat čilgejuvvojit vuđolaččat raporttas Dálkkádatrievdadeamit Sámis - Oppalaš geahčastat ja dádjadeapmi, mii almmuhuvvui árat dán jagi Sámedikki ja Sámiráđi ovttasbarggu maŋŋel. Dál sámediggeráđđi ovddida ášši Sámedikki dievasčoahkkimii vai besset digaštallat raportta sisdoalu ja ávžžuhusaid.
Eat oainne čanastagaid luonddu billahuvvama, dálkkádatgássaluoitimiid unnideamis ja eatnamiid ja guohtuneatnamiid gáržžideami gaskkas, ja nu mii steamput rašes jieŋa alde go dálkkádatdoaibmabijut plánejuvvojit. Álgoálbmotvuoigatvuođaid duolbmun ja sámiid boahtteáigevejolašvuođaid gáržžideapmi ruoná kolonialismma bokte, ii sáhte dohkkehuvvot.
Danne lea dálkkádatvuoiggalašvuohta guovddáš gáibádus árvalusas man sámediggeráđđi ovddida. Mii gáibidit ahte nationálastáhtat doalahit daid riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid mat sis leat olmmošvuoigatvuođaid ja álgoálbmogiid vuoigatvuođaid hárrái go hábmejit ja álggahit dálkkádatdoaibmabijuid, ja ahte searvvahit sámi álbmoga heivehanstrategiijaid hábmemii.
Sámit leat buolvvaid čađa háhkan vearditmeahttun máhtu mii sáhttá min veahkehit ipmirdit movt dálkkádatrievdamat čuhcet lundui ja servodahkii. Álgoálbmogiid máhttu ovttas dieđalaš máhtuin, lea deaŧalaš vuođđu go galgá dustet ja gieđahallat hástalusaid maid lassáneaddji dálkkádatrievdamat ja liegganeapmi Árktisis dagahit.
Sámi ásahusaid ja sámi gelbbolašvuođaguovddážiid ferte nannet vai nagodit gokčat báikkálaš máhttodárbbuid, ja dahkat min bissovaš ja mávssolaš ovttasbargoguoibmin dálkkádatbarggus. Seammás ferte sihkkarastit sámi álbmogii vejolašvuođa oažžut dálkkádatruhtadeami mii lea doarjjan heivehanstrategiijaid várás ja ortnegiid várás main lea stuorát heivehanmunni.
Dálkkádatrievdamat čuhcet maiddái sámiid dearvvašvuhtii ja buorredilálašvuhtii, ja dan dihte lean hui fuolas. Dávjjit guohtunroasut boazodoalus, hui garra dálkkit mat čuhcet eanandollui, sisabahkkemat areálaide, lieggaseabbo mearra mii dagaha ahte guollešlájat mannet davás, dálki man ii sáhte einnostit ja jahkodagaid nuppástuvvamat dagahit sihke olbmuide ja elliide lassi noađi ja balu. Sámi vuođđoealáhusaid eahpesihkkaris boahtteáigi dagaha stuora fysalaš, ekonomalaš ja psyhkalaš nođiid.
Sámedikki ja sámi álbmoga fertejit aktiivvalaš ja vuoiggalaš vugiin searvvahit mearrideapmái ja dálkkádatdoaibmabijuid hábmemii ja doibmiibidjamii. Min hálddašeapmi, kultuvrralaš geavadat ja máhttu leat oasit dan čovdosis maid máilbmi dárbbaša. Go doarju sámiid sajádaga ja vuoigatvuođa ieš mearridit, de maiddái nanne návccaid dustet ja bissehit dálkkádatrievdamiid.
Sámediggeráđđi illuda ovddidit ášši dálkkádatrievdamiid birra Sámis vuđoleabbo digaštallamii Sámedikki dievasčoahkkimis. Dat šaddá de vuođđun bargui go Sámediggi bargá viidáseappot dálkkádatheivehemiin, ollislaš dálkkádatpolitihkain Sámis ja min oassálastimiin árktalaš ovttasbargui ja ON dálkkádatkonvenšuvdnii.
Bargot ovttas dálkkádatvuoiggalašvuođa ja guoddevaš boahtteáiggi ovddas Sámis ja máilmmis!
Loga raportta: Dálkkádatrievdadeamit Sámis - Oppalaš geahčastat ja dádjadeapmi