– Lea dehálaš demokráhtalaš prinsihppa addit nuoraide vejolašvuođa searvat ja leat mielde váikkuheamen. Dat sáhttá mielddisbuktit eambbo beroštumi sámi- ja álgoálbmotpolitihkkii, ja dat maiddái nanne nuoraid gelbbolašvuođa ja fierpmádaga. Sámediggi oažžu viidábut ášševuođu sihke politihkka- ja servodatovdánahttimis. Seammás dat maiddái sáhttá dahkat ahte eambbo nuorat searvagohtet politihkalaš doaimmaide, dadjá sámediggeráđđi Mikkelsen.

SáNuL ásahuvvui bissovaš orgánan jagis 2003, ja lea jagiid mielde bures bargan nannet sámi nuoraid mielváikkuheami Sámedikki politihkas, ja lea doaibman sámi nuoraid jietnan stuoraservodagas. Sámediggeráđđi nammada SáNuL guovtti jagi áigodahkii.

Lea ovdal digaštallojuvvon ahte galgá go SáNuL oažžut sárdnunáiggi dievasčoahkkimis. Sámediggeráđđi lea vuhtiiváldán dan ja evttohan sierra “SáNuL-seminára” dasa lassin ahte besset buktit cealkámušaid lávdegottiide. Sámedikki nuoraidjietna oažžu dál nannosit rámma mas SáNuL ieš beassá mearridit fáttá ja sisdoalu semináras mii lea sámedikki áirasiidda.

– Sámediggeráđi ođđa mandáhta evttohusas leat rahpan vejolašvuođa SáNuL:i beassat sárdnut sámediggeáirasiidda, ja ieš beassat ovdanbuktit iežas doaimma. Dat lea vuohki mot nannet jiena, oažžut dan gullot ja ráhkadit lávddi gos gullojit. Lean ilus dainna, dadjá Mikkelsen.

Sámediggeráđđi háliida láhčit dili vai SáNuL sáhttá leat iešheanalaš ja hábmet iežas aktivitehtaid ja doaimma mandáhta rámmaid ja olámuttolaš bušeahttarámmaid siskkobealde.

– Lea leamaš dehálaš doalahit ahte SáNuL definere maid SáNuL bargá. Sámediggeráđis ja SáNuL:s leat leamaš máŋga čoahkkima dán áššis ja mun illudan ain buori gulahallamii ja váikkuheapmái min nuoraidpolitihkalaš lávdegottis, ja dasa maid sis sáhtán oahppat, loahpaha Mikkelsen.

Sámedikki dievasčoahkkin meannuda ášši bearjadaga geassemánu 9. beaivvi.

Loga áššeovddidusa áššis 028/23 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi - mandáhta ja organiseren

Loga eanet SáNuL birra

Loga eanet dievasčoahkkima birra