– Ollu sápmelaččat geain leat doaibmavariašuvnnat dovdet ahte leat olggobealde – sihke stuoraservodagas ja sámi searvevuođas. Danne dát ráđđi lea nu mávssolaš. Dá lea dárbbašlaš lávki eanet fátmmasteaddji Sámi guvlui, dadjá sámediggeráđđi Elisabeth Erke.
Sámedikki dieđáhusas dásseárvvu birra, Sábme jállu, leat sápmelaččat geain leat doaibmavariašuvnnat meroštallojuvvon oktan áŋgiruššansuorgin. Dieđáhus čuovvuluvvui doaibmaplánain dán joavkku vuoigatvuođaid ollašuhttima dihte. Plánas okta doaibmabijuin lea sierra ráđi ásaheapmi sápmelaččaid váste geain leat doaibmavariašuvnnat mat eai čuovo norpmaid.
Ráđđi doaibmá rávvejeaddji orgánan Sámediggái. Dat galgá ovddidit vásáhusaid ja máhtu, ja dahkat ahte áššit mat gusket sápmelaččaide geain leat doaibmavariašuvnnat mat rihkkot norpmaid, meannuduvvojit rahpasit ja olámuttolaš vugiin.
– Ráđđi galgá Sámedikki rávvet politihka ovddideamis, muhto ráđđi maiddái iešalddis lea mávssolaš go dat čájeha ahte mii guldalit ja váldit mielváikkuheami duođalažžan, dadjá Erke.
Ođđa ráđi lahtut
Sámedikki ráđis sápmelaččaid váste geain leat doaibmavariašuvnnat mat eai čuovo norpmaid, leat dát lahtut áigodagas geassemánus 2025 juovlamánnui 2027:
- Asbjørn Andersen
- Frid Tellefsen Svineng
- Aili Kirste Arntzen
- Odd Petter Elvenes
- Várrelahttu: Ditte Emilie Hatlelid
Nammadeamis lea deattuhuvvon geográfalaš juohkáseapmi ja golmma sámegiela ovddasteapmi. Árvvoštallamis lea dehálaš leamaš ahte lahtut dovdet gullevašvuođa geavaheaddjijovkui – juogo iežaset vásáhusaid bokte dahje soapmása lagamužžan.
Ráđđi ieš vuođđuda iežas vuosttaš čoahkkimis.