– Sámi mánáidgárdesuorggis lea gelbbolašvuođaheahti

– Sámi mánáidgárdesuorggis lea gelbbolašvuođaheahti

Olles riikkas váilot sámegielat pedagogat, ja oahpahuvvojit beare unnán sámegielat mánáidgárdeoahpaheaddjit, mii dahká ahte čuohcá negatiivvalaččat sámi sisdollui mánáidgárddiin. – Sámi mánáidgárddiin leat stuora hástalusat mat leat čadnon struktuvrraide maid mánáidgárddit eai okto nagot čoavdit, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR).

Mikkel Eskil Mikkelsen Árvu/Sámediggi Dan dihte šaddá sámi mánáidgárddiid gelbbolašvuođakriisa, ruhtadeapmi, váilevaš oahppofálaldagat ja hástalusat kvalitehta ektui leat fáddán Sámedikki juovlamánu dievasčoahkkimis. Duogážin áššái leat mánáidgárddiid máhcahagat miehta riikka stuora ja duođalaš hástalusaid birra. Duođalašvuođadássi áššiin maid sámi mánáidgárddit ovddidit dahket ahte Mikkelsen vuorjašuvvá sámi mánáidgárdesektora dihte.

– Lokten dán ášši dievasčoahkkimii duođalašvuođain. Dievasčoahkkin bovdejuvvo čujuhit struktuvrralaš, lágalaš ja sisdololaš strategiijaid mat fertejit dahkkot vai sáhttit čoavdit kriisa mii mánáidgárddiin lea dál, dadjá Mikkelsen.  

Sámedikkis lea gulahallan ja čuovvula máŋga suohkana main leat hástalusat mánáidgárdefálaldagain. Mikkelsen čujuha dasa ahte suohkaniin, ráđđehusas, Sámedikkis ja stáhtalaš aktevrrain lea stuora ovddasvástádus dan dihte go dá leat hástalusat main lea historjjálaš duogáš.

– Sámi servodat lea dál dan dilis ahte nuppe bealis leat mis váikkuhusat váilevaš skuvlafálaldagas ja sámegiela gelbbolašvuođas, ja nuppe bealis ges leat mis stuora dárbbut ja gáibádusat. Jus mii dán oaidnit historjjálaš perspektiivvas de lea dát njuolgut dáruiduhttima váikkuhus, ja mu oainnu mielde lea dát gelbbolašvuođakriisa okta min stuorimus hástalusain. Dieđihan dál dán heahtedillin, dadjá Mikkelsen.  

Mikkelsen bivdá ahte dievasčoahkkin lea čielggas vuordámušainis ja čujuha ahte ráđđehus lea Hurdal-julggaštusas lohpidan doaibmabijuid.

– Dehálaš lea ahte dievasčoahkkin guorahallá dán. Sámedikki áirasiin ferte dál mannat čielga diehtu olles servodahkii ahte mii fertet ražastit sámi mánáidgárddiid ektui. Mun dárbbašan nana mandáhta dievasčoahkkimis dasa go mun galggan deaivvadit ráđđehusain, suohkaniiguin, universitehtaiguin ja allaskuvllaiguin, ahte dát dilli ferte dakkaviđe čovdojuvvot, dál odne iige ihttin. Ráđđehus lohpida Hurdal-julggaštusas doaibmabijuid movt buoridit dili, dasa ferte dievasčoahkkin vástidit ja čujuhit geainnu sámi servodaga beales, dadjá Mikkelsen.

Son dadjá ahte dilli dagaha dan ahte sámi mánáide ii ollašuva sin vuoigatvuohta oažžut mánáidgárdefálaldaga sámi giela ja kultuvrra vuođul.

– Dát lea duohta áittan sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. Dan gal eat sáhte dohkkehit, dadjá Mikkelsen.

Ášši galgá digaštallojuvvot dievasčoahkkimis bearjadaga juovlamánu 10. beaivvi.
Áššebáhpirat: Ášši 61/21 Sámedikki strategiijaplána sámi mánáidgárdefálaldaga várás 2021-2025

Jearahallama addá ja gažaldagaide vástida sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR), tel. +47 917 42 161, mikkel.eskil.mikkelsen@samediggi.no