SED-guovlu

Ekonomalaš váikkuhangaskaomiide mat addojuvvojit ealáhuskapihttala bokte gusto ealáhusovddidan doarjaga doaibmaguovlu (SED-guovlu).

Ealáhusovddideami doarjjadoaibmaguovlu (SED-guovlu)

Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Vuoruheamit 2025:s

• Vuoruheamit – doarjja eanandollui, gilvvagárdedollui ja vuovdedollui:
• Ođđa visttit ja doaibmavisttiid mearkkašahtti láhkai ođasteapmi.
• Doaimmat ja prošeavttat mat veahkehit duođaštit boraspirevahágiid.
• Láhčči doaimmat ja prošeavttat mat veahkehit rekrutteret, buoridit árvoháhkama ja ovdánahttit ealáhusa.
• Oktasaš doaimmat mat gusket háhkamiidda, čálgoortnegiidda, rekrutteremii ja gelbbolašvuođa buorideapmái.

Gii sáhttá ohcat

• Ohccit geat áigot hukset doaibmavisttiid, ja ohccit geat áigot ovdánahttit eanandoalu sámi guovlluin. 
• Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga, galget leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

Meroštallannjuolggadusat

• Sámediggi sáhttá addit doarjaga gitta 50 % rádjái dohkkehuvvon gollomeroštusas ja eanemusat 800 000 ru investeremiidda ja prošeavttaide. Eanandoalloreaidduid oastima sáhttá doarjut gitta 100 000 ru rádjái.
• Prošeakta- dahje doaibmabidjodoarjagiid vuolit rádji lea 30 000 ru.
• Almmolaš doarjja investeremiidda oktiibuot ii sáhte leat badjel 60 % prošeavtta/doaibmabiju rehketdoallofievrriduvvon goluin. Ovdánahttinprošeavttaide sáhttá stuorát oassi dohkkehuvvot.
• Sámediggi ii searvva prošeavttaid ruhtadeapmái maid gollomeroštus lea badjel 8 000 000 ru, spiehkastat lea doarjja doaibmavisttiide eanandoalus, mas bajimus rádji lea sihkkojuvvon.
• Iežas bargu ja bálká ii sáhte leat eanet go 20 % prošeavtta dohkkehuvvon goluin. Iežas bargui sáhttá dohkkehuvvot diibmobálká gitta 400 ru rádjái.
• Gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut. Iežas barggu viidodaga galgá árvvoštallat dalle go ohcá ja čilget ohcamis. Sámediggi árvvoštallá iežas barggu individuála dásis juohke ohcamis, dát guoská maiddái iežas kapitála gáibádussii.
• Ii addojuvvo doarjja mobiilatelefovdnii, PC:i ja prográmmadahkii.
• Ii addojuvvo doarjja vuođđoinvesteremiidda, vuodjinfievrruide, gálvogoluide, máŧasdoallamii, doaibmagoluide, elliide, sosiála goluide, doaibmabijuide mat botnjet gilvvohallama, láigovisttiide, rádjovisttiide, reaidovisttiide, opmodatoastimii, leasingii, čielga lonuhemiide, adnon mašiinnaide ja biergasiidda, bálkágoluide, vuođđoohppui ja doaibmabijuide mat ruhtaduvvojit almmolaš bušeahtaid bokte.
• Doarjja ii addojuvvo semináraide ja konferánssaide searvamii, iige daid lágideapmái. Kursii searvamii sáhttá muhtun oktavuođain addojuvvot doarjja jus kursa lea mearrideaddji mávssolaš fitnodaga ovdánahttinbargui.

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttomearri ja vuoruheamit

1.1 Doarjjaortnega mihttomearri

• Bisuhit dálá barggolašvuođa ja doallostruktuvrra eanandoalus.

1.2 Vuoruheamit

Vuoruheamit – doarjja eanandollui, gilvvagárdedollui ja vuovdedollui:

• Ođđa visttit ja doaibmavisttiid mearkkašahtti láhkai ođasteapmi.
• Doaimmat ja prošeavttat mat veahkehit duođaštit boraspirevahágiid.
• Láhčči doaimmat ja prošeavttat mat veahkehit rekrutteret, buoridit árvoháhkama ja ovdánahttit ealáhusa.
• Oktasaš doaimmat mat gusket háhkamiidda, čálgoortnegiidda, rekrutteremii ja gelbbolašvuođa buorideapmái.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

• Eambbo ođasmahttojuvvon doaibmavisttit eanandoalus SED-guovllus
• Dássedis doallolohku
• Vuovssáid njuovvandeaddu Romssas ja Finnmárkkus badjána riikka gaskameari dássái
• Eanet duođaštuvvon boraspirevahágat.
• Rekrutteren eanandollui lassána

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat

• Ohccit geat áigot hukset doaibmavisttiid, ja ohccit geat áigot ovdánahttit eanandoalu sámi guovlluin. 
• Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga, galget leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

2.2 Ohcanáigemearri

• Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.

2.3 Gáibádusat ohcamii

• Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Ohcamat mat eai deavdde ohcaneavttuid, hilgojuvvojit.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid mielde.
• Ohcamis galgá leat prošeavtta/doaimma ollislaš gollomeroštus ja ruhtadanplána, maiddái eará almmolaš ruhtadeamit.
• Goluid mat bohtet ovdan gollogeahčastagas, galgá dokumenteret haddefálaldagain.
• Ohcamis galgá leat prošeaktačilgehus mii čilge prošeavtta/doaimma ulbmila, fágalaš sisdoalu, ulbmiljoavkku, ovdánanplánaid, bušeahta, ruhtadanplána ja plánejuvvon gárvvistanáiggi.
• Ohcamis galgá čilget movt prošeakta vuhtiiváldá guoddevašvuođa/birgejumi.
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Ohcan galgá leat sáddejuvvon Sámedikki doarjjaportála bokte ovdal go prošeakta/doaibmabidju lea álggahuvvon.
• Ohcan galgá leat sáddejuvvon Sámedikki doarjjaportála bokte buori áiggis ja unnimusat njeallje vahku ovdal go lágideapmi álggahuvvo.
• Iežas barggu viidodaga galgá čilget ohcamis.
• Ohccis lea álo geatnegasvuohta addit Sámediggái buot dieđuid mat dárbbašuvvojit ohcama meannudeamis.

3 Ohcama meannudeapmi

3.1 Ohcamiid meannudeapmi

• Ohcamat árvvoštallojuvvojit guoddevašvuođa, ekonomalaš, márkaniidguoski, teknihkalaš, servodatlaš ávkki, ehtalaš, fágalaš ja eará guoskevaš beliid vuođul. Sámediggi deattuha erenomážit dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva áššemeannudettiin.
• Ohcamiid árvvoštallamis deattuhuvvo heivego doaibma Sámedikki vuoruhemiide, fágalaš sisdoallu, ámmátlašvuohta ja kvalitehta.
• Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddit doarjjaáššiin, deattuhuvvojit.
• Meannudanáigi: Go lea rabas ohcanáigemearri de ohcamat meannuduvvojit dađistaga ja golmma mánu siste dan rájes go ohcan lea boahtán.
• Sámediggi sáhttá, jus lea dárbu, bivdit eanet duođaštusaid.
• Iežas barggu viidodaga galgá árvvoštallat dalle go ohcá ja čilget ohcamis. Iežas barggu oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut ja mearriduvvon diibmobálká.
• Sámediggi eaktuda ahte ohcansupmi ja prošeavtta viidodaga sáhttá muddet oassin doarjjaruđa ollislaš rámma árvvoštallamis.

3.2 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjaoažžu galgá 3 vahku siste mearrádusdáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportálas. Jus ii dohkket eavttuid, de doarjja sihkkojuvvo duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte dohkkeha eavttuid, galgá leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.3 Eavttut doarjjaoažžui

• Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaimma.
• Okta prošeakta/doaibma ii sáhte oažžut doarjaga máŋgga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Prošektii/doibmii mii lea ožžon doarjaga Sámedikkis, ii sáhte juolludit eanet doarjaga seamma ulbmilii.

3.4 Gárvvistanáigemearri

• Prošeavtta gárvvistanáigemearri lea jagi maŋŋel go juolludusreive lea sáddejuvvon.
• Doarjjaoažžu sáhttá ohcat prošeavtta/doaimma gárvvisteami maŋiduvvot gitta guvttiin jagiin jus leat erenoamáš ákkat. Ohcama galgá čilget.

3.5 Rievdadusat doarjjaeavttuin

• Doarjjaoažžu ii sáhte dahkat mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas/doaimmas ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot. Rievdadusat dohkkehuvvon ruhtadanplánas ja investerenplánas, lohkkojuvvojit álo mearkkašahtti rievdadussan.

3.6 Máksineavttut

• 50 % doarjagis máksojuvvo máksinávžžuhusa vuođul go prošeakta/doaibma álgá, ja 50 % go prošeakta lea loahpahuvvon, ja go Sámediggi lea dohkkehan rehketdoalu ja raportta.
• Jus ohcci ovdal lea ožžon doarjaga Sámedikkis, iige čuovo doarjjaeavttuid, de sáhttet doarjjamáksimat bissehuvvot dassážiigo ohcci fas čuovvu eavttuid.

4 Meroštallannjuolggadusat, definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

• Sámediggi sáhttá addit doarjaga gitta 50 % rádjái dohkkehuvvon gollomeroštusas ja eanemusat 800 000 ru investeremiidda ja prošeavttaide. Eanandoalloreaidduid oastima sáhttá doarjut gitta 100 000 ru rádjái.
• Prošeakta- dahje doaibmabidjodoarjagiid vuolit rádji lea 30 000 ru.
• Almmolaš doarjja investeremiidda oktiibuot ii sáhte leat badjel 60 % prošeavtta/doaibmabiju rehketdoallofievrriduvvon goluin. Ovdánahttinprošeavttaide sáhttá stuorát oassi dohkkehuvvot.
• Sámediggi ii searvva prošeavttaid ruhtadeapmái maid gollomeroštus lea badjel 8 000 000 ru, spiehkastat lea doarjja doaibmavisttiide eanandoalus, mas bajimus rádji lea sihkkojuvvon.
• Iežas bargu ja bálká ii sáhte leat eanet go 20 % prošeavtta dohkkehuvvon goluin. Iežas bargui sáhttá dohkkehuvvot diibmobálká gitta 400 ru rádjái.
• Gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut. Iežas barggu viidodaga galgá árvvoštallat dalle go ohcá ja čilget ohcamis. Sámediggi árvvoštallá iežas barggu individuála dásis juohke ohcamis, dát guoská maiddái iežas kapitála gáibádussii.
• Ii addojuvvo doarjja mobiilatelefovdnii, PC:i ja prográmmadahkii.
• Ii addojuvvo doarjja vuođđoinvesteremiidda, vuodjinfievrruide, gálvogoluide, máŧasdoallamii, doaibmagoluide, elliide, sosiála goluide, doaibmabijuide mat botnjet gilvvohallama, láigovisttiide, rádjovisttiide, reaidovisttiide, opmodatoastimii, leasingii, čielga lonuhemiide, adnon mašiinnaide ja biergasiidda, bálkágoluide, vuođđoohppui ja doaibmabijuide mat ruhtaduvvojit almmolaš bušeahtaid bokte.
• Doarjja ii addojuvvo semináraide ja konferánssaide searvamii, iige daid lágideapmái. Kursii searvamii sáhttá muhtun oktavuođain addojuvvot doarjja jus kursa lea mearrideaddji mávssolaš fitnodaga ovdánahttinbargui.

4.2 Definišuvnnat

• Doaibmagollun lohkkojuvvojit: rehketdoallo- ja revišuvdnabálkkážat, reantogolut, divadat, eará finánsagolut, vearro- ja divatgolut, elrávdnji, vistegolut, dáhkádusat, penšuvdnagolut, sosiálagolut, eará bargiidgolut, stivrabálkkážat, stivragolut, fitnodatčoahkkin- ja váldočoahkkingolut, árvonjeaidimat ja -geahpedeamit
• Sosiálagollun lohkkojuvvojit: bargiid skeaŋkkat, bargiid kurssat, friddja kantiidna ja eará sullasaš ovddut.
• Vuodjinfievrun lohkkojuvvo: vuodjinfievru FOR-1994-10-04-918 láhkaásahusa nuppi kapihttala mielde vuodjinfievrruid, osiid ja biergasiid teknihkalaš gáibádusaid ja dohkkeheami birra (vuodjinfievroláhkaásahus).

4.2 EEO-njuolggadusat

• Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa stáhtadoarjjanjuolggadusaid rámmaid siskkobealde. EEO-šiehtadusa mearrádusat almmolaš doarjagiid juolludeami birra gusket Sámediggái seamma láhkai go stáhta-, gieldda- ja fylkkahálddašeapmái.
• Doarjja sáhttá muhtun dilálašvuođain juolluduvvot EEO-šiehtadusa njuolggadusaid vuođul binnánaš doarjagiid birra. Njuolggadusat binnánaš doarjagiid birra čuvvot miessemánu 10. b. 2024 láhkaásahusa nr 761. Dáid njuolggadusaid mielde ii sáhte doarjjaoažžu golmma rehketdoallojagi áigodagas oažžut eanet go oktiibuot 300 000 eurosaš binnánaš doarjaga.
• Ovdalgo doarjja máksojuvvo, de ferte doarjjaoažžu duođaštit Sámediggái ahte ii leat máksinjagi dahje guovtti ovddit jagi ožžon binnánaš doarjaga eará sajis, mii oktiibuot Sámedikki doarjagiin gaskamearálaččat lea eanet go 1 100 000 norgga ruvnno. Vejolaš ođđa almmolaš doarjjaohcamiid oktavuođas (beroškeahttá gos oažžu doarjaga) lea doarjjaoažžus geatnegasvuohta dieđihit doarjaga birra. Dieđihangeasku gusto 3 rehketdoallojagi fálaldatáiggi rájes.
• ESA sáhttá geatnegahttit Sámedikki gáibidit doarjaga ruovttoluotta doarjjaoažžus jus doarjja ii leat addojuvvon njuolggadusaid mielde dahje jus doarjjaoažžu ii geavat doarjaga dan ulbmilii masa lea addojuvvon.

5 Raporteren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Doarjjaoažžu raportere bohtosiid prošeavtta/doaimma mihttomeriid ektui.
• Buot raporterema dahká Sámedikki doarjjaportálas.
• Doarjjaoažžu raportere:
  • Doaibmavisttiid ođasteami jahkelogu ja mii lea ođastuvvon
  • Movt prošeakta lea veahkehan duođaštit ealihanelliid massima boraspiriide?
  • Vuovssáid njuovvandeattu

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Doarjjaoažžu galgá raporteret ruhtageavaheami Sámedikki doarjjaportálas.
• Ruhtageavaheami rehketdoalus galget leat mielde buot golut ja dietnasat, maiddái prošeavtta/doaimma eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga gusket prošeavtta/doaimma čađaheapmái.
• Dalle go lea dohkkehuvvon gollomeroštus, galgá rehketdoallu leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštusain. Jus dohkkehuvvon gollomeroštusas ja rehketdoalus leat mearkkašahtti erohusat, de galgá dan kommenteret.
• Jus prošeavtta/doaimma rehketdoalu loahpalaš golut leat unnit go mearrádusa dohkkehuvvon gollomeroštus, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.
  • Ruhtageavaheami rehketdoalu duođašta ná:
    • Go doarjja lea 100 000 ru dahje dan unnit, de duođašta rehketdoalu dohkkehuvvon rehkegiin ja báŋkoduođaštusain mii duođašta ahte dat lea máksojuvvon. Galgá sáddet prošeaktarehketdoalu mas oaidná buot goluid ja sisaboađuid prošeavttas dohkkehuvvon gollomeroštallama ektui. Rehketdoalu galgá ráhkadit guittiid vuođul, ja guittet galget leat nummarastojuvvon ortnegis rehketdoalu vuođul.
    • Go doarjja lea badjel 100 000 ru, de galgá stáhtaautoriserejuvvon rehketdoalli dahje stáhtaautoriserejuvvon revisor duođaštit rehketdoalu.
    • Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
    • Doarjjaoažžu gii lea registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid lassiárvodivada haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.
    • Iežas barggu raporterema oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut. Dáid diibmolisttuid deavdá Sámedikki doarjjaportálas.
    • Jus prošeavtta/doaimma rehketdoalu loahpalaš golut leat unnit go mearrádusa dohkkehuvvon gollomeroštus, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.

5.3 Čuovvoleapmi ja evalueren

• Sámediggi sáhttá dárkkistit adnojuvvo go ruhta eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá bivdit eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget adnojuvvot statistihkas ja eará raporteremis.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Prošeavtta/doaimma gárvvisteami oktavuođas galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksojuvvot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus dat lea máksojuvvon menddo ollu.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjjamáksima dahje gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus:
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmilii ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangáibádus, doarjjaoažžus leat rahppojuvvon priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdal go vihtta jagi leat gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
• Jus doarjjaoažžu ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jus ruhta ii leat máksojuvvon ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjon, de gáibiduvvojit reanttut maŋŋoneami ovddas vel lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.