Buorre iđit buohkaide.
Mun lean Juhána Biera Biret Márjá, ja lean Sámediggeráđđi ja ovddastan Ávjovári Johttisápmelaččaid listu.
Háliidan sávvat didjiide buohkaide bures boahtima Sámi oahpahuskonferánsii 2023 dáppe Diehtosiiddas.
Dán jagáš konferánssa fáddá lea:
- Sámi oahpahusrámmat, lágat, njuolggadusat, rámmaplánat dahje oahppoplánat mat gusket ja váikkuhit sámi oahpahusa mánáidgárddis, skuvllas, ja alitoahpahusas. Earret eará árvvoštallama ektui, mo čađahit árvvoštallama mii nanne oahppama ja čađahit loahppaárvvoštallama ja bidjat árvosániid mat leat dásseárvosaččat.
- Sámi oahpaheaddjeprofešuvdna ja sámegiel árgabeaivi ja oahpahusa sámi mánáidgárddis, skuvllas ja alitoahpahusas.
Sámediggái lea dehálaš ahte sámi mánáid bajásšaddaneavttut galget leat oadjebasat ja buorit, ja ahte dat huksejuvvojit sin giella- ja kulturduogáža vuođul. Sámi mánát ja nuorat galget vásihit ahte sii vuhtiiváldojuvvojit ja ahte sis lea vejolašvuohta ovdánit iežaset eavttuid vuođul.
Konferánssa fáttát leat dehálaččat danin go dain leat váikkuhus sámi oahpahussii mánaidgárddiin ja skuvllain.
Sámediggi vásiha ja oaidná makkár váikkuhusat ja man dehálaš lea ahte sihke olgguldas- ja siskkáldas rámmát leat sajis sihke mánáidgárddis ja skuvllas vai sámi mánát ja ožžot dan oahpahusa mas sis lea riekti oažžut.
Sámi mánáin, álgoálbmotmánnán lea erenoamáš suddjen Norgga lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid bokte sin giela ja kultuvrra goziheami hárrái.
Sámediggi oaivvilda ahte go oahpahusrámmát leat sajis, mat váldet vuhtii sámi mánáid rivttiid easka dalle sáhttá álgit ságástállat bistevaš ovdáneami birra ja dat lea čoavdda buoret boahtte áigái gos sámi mánát ja nuorat leat guovddážis.
Sámediggái leat oahpahusáššit muhtun dain deháleamos áššit, dainna go dat bidjá vuođđu buot oahppamii ja guoská buohkaide, ja maiddai go leat váikkuhusat mo min boahttevaš servodat šaddá.
Nu ahte min mielas leat sámi pedagogain Sámi deháleamos bargu.
Sámediggi lea ollu jagiid bargan sámáidahttit sihke mánáidgárddiid ja skuvllaid. Midjiide lea dehálaš ahte sámi árvvut ja sámi áššit leat oidnosis skuvllain, earet eará leat ovttas Suoma ja Ruoŧa beale sámiiguin ráhkadeamen oktasaš sámi árvovuođu skuvllaide.
Sámedikki eanetlogu ovttasbargoguoimmit leat Beaiveálgu- julggaštusas dadjan ahte mii sámit leat okta álbmot njeallje riikkas, ja mii leat gievrramusat go bargat ovttas, beroškeahttá riikarájáid. Sámi kultuvra galgá ovdánahttojuvvot sámiid iežaset eavttuid vuođul.
Árbevirolašmáhtu nugo duddjon, máinnasteapmi, sámi ealáhusaid birra máhttu ja eandalii giellaoahppa, lea midjiide máilmmi allaárvvus ja dehálaš bealli oahpahusas. Iešguđetge doaimmaid bokte sáhttá oidnosiid buktit sámi árvvuid ja vieruid.
Dutkán lea hui dehálaš suorgi servodagas. Dutkáma bokte gálget ođđa dieđut boahtit ovdan eai gea dieđut mat stigmatiserejit dan joavku mii dutkojuvvo.
Lea dehálaš ahte mii sápmelaččat dutkát min iežame oahpahusa min iežamet čalmmiiguin. Danin lea ge Sámediggi čađahan 5-jáhkkaasáš ovdánahttinprošeakta SáMOS ( Sámi mánát ođđa searvelanjain) makkár rámmaeavttut fertejit leat vai pedagogalaš sisdoallu sámi mánáidgárddiin galgá leat alla dásis.
Dan ovdánahttin barggu olis lea mii ožžon ollu dieđu ja oaidnit ahte sihke sámi mánaidgárddit ja sámi skuvllaid ektui ferte vel eanet dutkat vai oažžut eanet dieđuid.
Mun livččen illudan ovttas dinguin guldalit ja váldit oasi dain iešguđetlágan ovdanbuktimiiguin, bargobajiin, ságastallamiid bokte mat leat čuovvovaš beivviid, muhto dađibahábut in astta leat dáppe eará dál iđitbotta.
Loahpas háliidan giitit din buohkaid go lehpet dáppe odne. Din čehppodat, áŋgiruššan ja mokta lea dat mii doalvu min ovddas guvlui. Mu sávaldat lea ahte mii ovttas bargat buoret boahtteáiggi ovddas.
Sávan ollu lihkku konferánssain ja giitu beroštumis.